NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prej "pseudoemoce" hihihi :-D Neskutečné...:-))
dreckus: Ty máš nějakej měřák ke zjištění opravdovosti emocí?
....
dreckus: Scarsick je fajn, určitě není tak "sladký" jako Remedy Lane nebo ta akustická věc, je to (o dost) říznější a živelnější, řekl bych. Jestli se Ti líbí tohle, tak Scarsick by Tě taky nemusel "znechutit":))
ty jo, ono je to fakt docela dobry :)
tak prvni vec od POS co jsem slysel a da se vubec poslouchat - uz tam zdaleka neni tak ten prisernej patos, pseudo-emoce.. ani zvuk uz neni uplne sterilni
ta predchozi deska (scarsick) uz je taky trochu poslouchatelna?
Linoleum je dobrej narez. Sila Mortar Grind se postupne vytraci i kdyz na to do konce tlaci no a pak je to takovy divne zasneny - v tomto vsak, jak If you want, tak Gone zajimave motivy maji - ale jde to do ztracena. Yellow Raven tuhle zasnenou skupinu jenom doplnuje - Je ale urcite lepsi nez ty vlasy co nejdou zkopirovat - stahnout.
DJ Hooya : pochybuju. Scarsick je moc malá mrdka na to aby se to vikemu líbilo. Jinak ten seznam na který se odvolává je přítomný i na ostatních albech kapely, jen tam tak nevkusně nebije do očí. Je velkej rozdíl citlivě pracovat s old school motivy jak to PoS dělali doposud a vypálením těch nejprofláklejších motivů bez ladu a skladu jak pěst mezi oči, jak to dělají teď.
vike: možná by se ti líbil i "Scarsick", ten má fakt k "Linoleum" nejblíže... resp. ke druhé polovině "Scarsick", jak namítl Darkmoor s Morbem...
DKM : Aha tak to bude asi tim, ja se POS cilene vyhybal, takze tohle mne prijemne prekvapilo, pac v tom slysim cely seznam svych oblibenych 'starsich' kapel :-)
jako na Linoleu? no mě tam vadí, že oproti minulosti je tam minimum nápadů, jak psal morbo, zjednodušená druhá půlka scarsicku s jiným zvukem - já chci víc nápadů, víc not, víc hraní, víc invence, než jen zestařit zvuk a nahrát bigbeat:)
Vzdyt je to prijemny retro poprock, co vam na tom vadi?
Endyamon
... suhlasim
Louzi: to jsi rekl hezky to o tom St. Angeru. Osobne mohu rici, ze pokazdy kdyz si to pustim(3x do roka mozna) se mi to zda lepsi, ale ta dylka je opravdu nezkousnutelna. stejne jako u DM.
Jinak na tohle EP PoS jsem dost zvedavy - jdu do magazynu.
Imhotep : ale St.Anger neni špatnej. Je jen nepochopenej :)
nie, sracka
St.Anger je retro ???
no . . . vyrazy jako st. anger bych v tomhle pripade prece jen setril, tak spatne to zdaleka neni :o)
Imothep : to nás taky. Když jsem slyšel ty praskavý kytary podmázlý zašpiněnejma hammondkama (!) nemohl jsem uvěřit. No co, nebudeme zvukisti (zvuková analogie rasismu). Všichni máme jednou za život právo nahrát si vlastní st.anger :) Ale fakt jen jednou ;)
Ten retro zvuk me celkem prekvapil a az zas tak mi nevadi, ale ze skladeb me bavi akorat Gone.
Pokud by to bylo raritni EP se skladbami, ktere se na novem albu neobjevi, tak OK, obavam se ale, ze nekde anoncovali opak :o/
Mě ta deska docela ba. Je pravda, že jsem čekal trochu více, ale takový zklamání určitě neprožívám.
hm, tak jsem si myslel, ze se mi to bude libit. skoda no. je to skutecne takove nijake. retro nevadi, ale muselo by to k necemu vypadat. spis to zni jako spatny scarsick s retro zvukem. a cim dal vic mi vadi zpev(i kdyz ta hloubka v mortar grind je uctyhodna). ale jinak.... afekt, manýra, klišé z toho táhne na sto honů. a falzet je občas vyloženě hnusnej. ale co, treba to jeste prehodnotim.
Mortar Grind je jako vystrizena od starych (rozumej popici dobrych) Soundgarden //:=]
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek