Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
73,5% ... frontmana jsem určil správně, zatímco poslední otázky jsem nějako nedal :)
15/10 si chcel povedať.
Je to úplně zbytečné. Všechno lepší a bombastičtější. Navíc ti bohové. Jasnejch 10/10. Stačí? :-)
ne
dotaz
Bude reecenze na nové album? Díky za kladnou odpověď.
Se hoši tí voe, já si až do teď myslel, že frontmanem se vždy myslí zpěvák ;-)))
jeste ne, vzdyt je patek
Tak už bychom to i mohli ukončit a přesunout do fóra, že?
no hlavne, aby mu nezustal stat:-()
Mě pozve jeho bratr
né, že mu na funuse zůstaneš sedět když budou všichni stát!
DKM: Ne prosím, nedělej to...co si bez tebe počnu :(
0 %. Bez srandy, chlapi, mne ten test nejako nefunguje.
jen 80%
jdu se zabít
4% ... spokojenost
80% to není zlé, DeMaia jsem zadzdil - ale hned si to píšu
Taky 73,5%. True odpoledne nebude:( Ale peromana Di Maja jsem poznal;) Po MoR 2005 jiz nikdo nepochyboval
Standa: taktak já nepochyboval ani vteřinu
73,5 no jó no čekal jsem 100 a tak jsem se v sobě zklamal...Kill, kill
Taky jsem chtěl dát nejdřív Adamse, ale pak jsem si říkal, co by to bylo za test o Manowar, když by si mezi správnými odpověďmi neobjevilo jméno velkého Demaia.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Vložit diskusní příspěvek