Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
prý těsně před vydáním nové řadovky
Far Beyond a Trendkill nebudú zrecenzované?
Haha :-O
Hooja - to je fuk, taky génius
DKM: mluvil jsem o koncertu Sepultury
PANTERA se MI naživo líbila víc než SEPULTURA.
opatrně
s tím Kisserem a Sepulturou. Na koncertě byl spolu s derickem úžasní a ve skvělý formě........
nerouhej se, byl to génius, všichni to říkají
no nevím, mě na jejich koncertě citelně chyběla druhá kejtra
Z tohto pohladu potom uz len Andreas Kisser. Ten tiahne na gitare sam. Ten neger tam len poskakuje ako ochrankar :)
Pekárek: potlesk v konferenčním sále :-))
ad absence doprovodné kytary - to je právě ta bomba. kdo si to může dovolit, kdo to utáhne. Jen skutečně velký kytarista, jen Dimebag:)
to Stray
Já je porovnával jen stran stylu, nikoli řemesla. Chtěl jsem demonstrovat odlišnost tvůrců zvuku obou kapel, a poukázat tak na zásadní ("pojmovou") odlišnost Pantery a Annihilator. Mám hodně rád Waterse. Dimebag byl však fenomenální.
jj, jestvujú dosky, ktoré nestarnú a táto je jednou z nich :)
Aj, ked si to dnes pustim, tazko uverit, ze to je 18 rokov stare .Pecka :-)
no Ja si myslí že najbližšie mala k Pantere Sepultura alebo Machine Head,ale to až s Far Beyond Driven aneskrším vývojom :-)
Ale Reinventing The Steel se zase až tak neutopilo, tam byl problém jinde (čti rok vydání: 2000)
Přesně tak, Fucking Hostile je taková jeba i po letech..
To solovanie len s basgitarou je najlepsie, uplne to tam sedi ;)
A Jeff je pre mna o 2 triedy nizsie pod Dimebagom.
k Pantere možno majú určitým spôsobom bližšie skôr Anthrax ako Megadeth
16 minut šťavnatého technického thrashingu od kapely, která má řemeslo hluboko pod kůží. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek