Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Rakva: to skutecne netusim, kazdopadne, to co predvadel Liiva neni zadnej growling - to je prachsprosty rvani :o)
"Me proste jeho barva i projev pripada jako nejakej nazlobenej Tonda, kterej hulaka na zabave na Pepana, ze mu rozlil pivo a prebral buchti."
Neni to podstatou kazdeho growlingu hulakat jak nasranej Tonda ? :)))))
immo: asi jo ;p
jeho growl IMHO nevybočuje takovým směrem aby mohl být považován za nějaký ago vox. Nesouhlas. První 2 alba, zvláště pak Stigmata nazpíval fajně...
Třeba "Dark of the Sun" by nikdo jiný nenařval tak intenzivně jako on.
Upřímné řvaní s nezaměnitelným výrazem.
Nicméně s druhou částí souhlasím.
. . . prostě řvaní bez jakýhokoliv výrazu nebo smyslu. O Angele si můžeme myslet, co chceme, ale až teprve s ní šla ta kapela nahoru,s Liivou by se zahrabali.
no, tak s nim mam problem asi jen ja :o). Me proste jeho barva i projev pripada jako nejakej nazlobenej Tonda, kterej hulaka na zabave na Pepana, ze mu rozlil pivo a prebral buchti.
Viděl jsem video bootleg z r. 2000 a musím říci že jeho pódiová prezentace je poměrně dosti otřesná. Jako zpěváka ho ale mám rád.
Immo: jj
jen pozn:
otřesným zpěvákem? Zas tak černě bych to neviděl, na jedničce i dvojce AA Liiva pěje obstojně. Na Burning Bridges to občas dost zaskřípe (viz "Dead Inside"), u HEARSE se mi moc nezamlouvá... Live zkušenost nemám...
Arch Enemy tu tusim jednou byli - v roce 1999 v Praze, v Rock Cafe. Jeste s tim otresnym "zpevakem".
Strašne vás nenávidí, asi ako Landa Slovákov.
Mike
Takže z toho vyplívá, že Michael Amott nebyl v ČR ještě ani jednou... Opravte mě jestli se mýlím ale ani Carcass, ani Arch Enemy, dokonce ani ti blbí Spiritual Beggars se tu ještě neukázali! Co proti nám má?
Skôr som myslel, že Carcass ak budú chcieť nahrať nový album, tak budú ako Obituary :D Naživo sú možno obituary stále strhujúci ale posledné dva albumy sú riadne vykrádačky samých seba :d
ja byl 1. cervence v Havirove
Nejen písali. Tam bylo stometrové pogo které se vlnilo jak rozbouřená mořská hladina, hlavně u písní s "Cause Of Death" (90) to bylo obzvlášt pošušňáníčko, tohle sledovat.:))
zdar Pamatnici ;) Ja som vylepoval plagaty na Cannibal Corpse, ked hrali v Uherskom Hradisti v roku 94 a jeden este visi v mojej izbe. Uz by som ju mal renovovat:) Je pravda,ze na Obituary, ND, Dismember v Prahe `92 bolo 10000 ludi ako pisali v Uragane??
na hviezdoslavku v bratislave este nejakych 10 rokov po visel na nejakej elektrickej skrini plagat tusim ostravskeho koncertu niekedy z toho obdobia (support Pathologist).. kebyze namestie neprerabaju, tak tam snad visi doteraz :)
to byla ta snura s Napalm Death a Dismember? mlask
30.června 1992 v pražské Sportovní hale byli vynikající!
To je mozne, protoze uz v roce '98 stali Obituary za #####...
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek