OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
koscj
Presne tak. Ja mesačne kúpim 10-15 CD + nejaké LP a ide ma poraziť z toho, keď vidím nejakú novinku skritizovanú celé týždne pred oficiálnym vydaním.
mp3jková generácia...
Janik, kludni hormon prosim :)
Morbo
Presne tak. Ja som potom asi hluchý, lebo kým by som si to neprečítal v originál booklete tiež by som to nespoznal.
Jano - [8.6.2011 08:22]:
Ale tak tohle už je trochu extrémní. Pokud by to Mameli nenechal hrdě napsat do bookletu ("No keyboards were used on this album."), tak by to nikdo nepoznal, že to jsou kytary. Úmyslně se tehdá snažili co nejvěrněji nasimulovat klávesy bez kláves, protože prostě experimentovali s novými krabičkami a udělátkami, co zrovna přišly na trh.
Každý, kdo o tom ví, se to někde dozvěděl a nebo to má v bookletu origo CD. Tvářit se, že já to poznal jen po poslechu a ty jsi idiot, když to nepoznáš, je prostě nesmysl. To nikomu nebaštim.
*hlasově indisponované:)
to KrebsKandidat
S tím Chuckem máš pochopitelně pravdu.
Nicméně, jak se opovažuješ .... ?:))
Mameliho projev á la indisponovan, právě podřezávané podsvinče je prostě super:).
Demonic: "SPheres je sračka s neuveritelne otravnymi klavesmi"
s tymi klavesami si teraz fakt zadrel :D takych pisalkov, ktori ani nevedia rozoznat hud. nastroje od seba, ale ide to hodnotit a tvari sa to premudrelo - mam fakt "najradsej".
Majto
Nem chcem povedat, že Martin je zlý spevák/hráč, ja len, že pre mňa je hlas Pesttlivence Mameli. Tak ako, napríklad pre som počul prvý album Black Sabath Heaven and Hell a tak je pre mňa lepší Dio než Ozzy. Prosto je to aj o prvom dojme - Pestilence je jedna z mojich srdcoviek a tento album nie je zlý.
Na druhej strane, sklamali ma druhý krát za sebou, bo nie je to pokračovanie Speheres.
Ale stále sa to dá počúvať a dá sa to mať rád.
Approvo, ľudia, nenávidte ma kľudne, ale te suchý hlas mal aj na, minimállne posledných dvoch albumoch Schuldinger a dnes je väčšina z nás maximálne nadšená.
Si želáme aby umrel aj Patrick, či čo?
Kua ;-))).... A svojím predošlým príspevkom som vlastne chcel len povedať, že Mameliho hlas nemá pre mňa ten posledný rozmer, čo by z ich albumov urobil čosi živelné, ako to dokáže napr. Martin, ale aj veľa iných....
Ja som u tejto kapely začínal debutom Malleus maleficarum, takže pre mňa bol v dobe vydania ťažší na napočúvanie už Testimony of the ancients (teraz sa bavíme len o hlasovom prejave), rovnako aj albumy Asphyx ma bavia hlavne tie, kde reval Martin V.D. On podľa mňa svojím prejavom dokáže albumu dodať osobitú atmosféru (čoho dôkazom by mohlo byť, že to nie je len prípad Pestilence, ale aj Asphyx či Hail Of Bullets), niečo, čo sa tam nedá dostať žiadnou technikou ani inštrumentálnou zručnosťou...
Prvý album, čo som počiul bol Testimony. A teda, pre mňa Pestilence nie je o o speve Martina Von... Ten mi tam nesedi, lebo... Zase, Asphyx bey neho nie je Aspyxh. Rád by som počul aj ten Bolth Thrower, čo naspieval, mimochodom.
Takže spev je ok i na novej placke.
Spheres je super - metalova kapela objavila možnosť hrať jazz a nestratiť tvár. Super, podľa mňa, na strane druhej, ok, nemusí to mať každý človek rád.
Ale, ale naozaj úprimne, nie sme tu od toho, aby sme kritizovali kapaly, ktoré máme radi či prípadne hanili to, čo radi nemáme. Hlavne druhý prípad pre mňa platí, to už radšej budem robiť niečo čo ma nebaví a predsa živí.
Páni a dámí, užite me si hudbu ale hlavne žime!
Na SPHERES není ani ťuk kláves......to jsou kytary :-):-):-)
SPheres je sračka s neuveritelne otravnymi klavesmi
Spheres je výborný album, Doctrine somarina.
Pre mňa sú tiež Doctrine a Sphers na konci rebríčka obľúbenosti z albumov Pestilence... K titulom od ostatných kapiel v tomto žánri sa ani nepribližujú (Death, Atheist, Gorguts, Cynic, Obscura, Nocturnus...), podľa mňa skrátka Pestilence nemajú aby mohli konkurovať iným kapelám v tomto žánri... Kým robia death metal, je to fajn, človek skáče nadšením, ale akonáhle sa snažia natlačiť do technickejších sfér, znie to umelo a častokrát nezáživne...
Skutečná krása je v tom, když se album zalíbí okamžitě a nepřestane ani po dvacetiletech. nějaký vynucování si a zvykání, tohle neprovozuji...:-)
no
Spheres i Doctrine jsem dal času opravdu hodně. J8 to valil do hlavy a pořád nic. Nevím....
Holt, niektorým veciam treba dať trochu viac času, kým vypláva na povrch ich skutočná krása a Sféry sú presne ukážkový príklad :))
Prostě nemám rád desky, které se poslouchají obtížněji než jejich kolegyně z diskografií. To platí pro většinu kapel.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek