Odvážné a zcestné prohlášení, jistě že Anthony jakožto frontman a Flea jakožto basák (hlavní nástroj ve funku) jsou základ. Ale Frusciante na kytaru umí opravdu dost dobře, dokáže přijít se skvělýma chytlavýma vybrknávkama a riffama (vem si třeba Canť stop). Nejlepší alba mají Red hoti právě s ním a myslím že to nebude náhoda.

Frusciante (vysmazeny vysinuty knikal) se svezl... papricky byly vzdycky hlavne bas/bum rytmika a narcis Antonin... poradnou kajtru zahral akorat Dave Navarro...

Ještě: Napadá mě taková analogie k tomuhle seriálu o roce 1991. Právě v tu dobu tady vycházely desky jedné kapely za druhou, většinou to byly jejich jedničky, a pro domácího metalistu to tehdy byla neuvěřitelně našláplá a kreativní doba.

Stray: Myslím, že by nebylo špatný, kdyby se na MP objevily recenze na některý starý domácí metalový desky, co už jsou dneska skoro zapomenutý, počínaje třeba samplerem Ultrametal z ´90. Přece jen jsme na tom tady skoro všichni vyrůstali a nebylo by od věci na ně trochu zavzpomínat. Viz - když se stočila řeč na "polský originálky", mohutně se o nich diskutovalo a každý "rád zavzpomínal na ty svoje nákupy a příběhy kolem nich" ...

V podstatě to byla právě tahle deska, co mě přitáhlo k rocku.

ozzy:jsem před časem zkoušel tu, jak nahrál s Omarem R.Lopezem, a je to dost mimózní :)
Frusciante je podle mě ten typ génia, kterýho musí dost korigovat producenti a spoluhráči, jinak ulítne do těžko poslouchatelných a příliš "art" nesmyslů

To je na mě? Osobně znám asi jen dvě a nějak se mnou nelomcujou, budu rád (když to ovšem nezabalim) že tu někdy buď dám podnět k doplnění nebo se sám chopím napsání diskografie RHCP. Ale to je zatím ve hvězdách.

Mimochodom, čo nejaké ďalšie recenzie Fruscianteho sóloviek?

I Could Have Lied najviac.

oprava: ne sloku ale refrén.

Pro mě je to prostě príma narvaná a šťavnatá deska, o které řekne vše třeba jen song "If You have To ask", který patří k mým nejoblíbenějším - jak Kiedis končí sloku vždy "....uauauaua" a dotoho ten Fruscianteho funkovej monotónní ríffek pořád dokola, z toho MI normálně stojí.:-))

Nejde o žádné očerňování, prostě něco se člověku lbí a něco ne, přičemž dle obecných měřítek a rozhledu tu věc přijme jako kvalitní nebo nekvalitní. A jestli to dobrý je, ale nelíbí se mu to, řekne, fajn, objektivně je to pecka, ale mne to nebere. Ten omezenější začně prskat, že je to pí..vina, slátanina, komerce, disko, depeš. Ale žádný strach, takových "kontroverzních" deske už tu na MP bylo habaděj a nějaké připitomělé dštění síry se moc nekonalo, maximálně z pár úst, což zas není špatné pro oživení diskuse,)

Jedna z mojich prvých originálnych nahrávok. Až sa čudujem, že tá MC kazeta ešte stále hrá. :) Nesmrteľný album.

Hroch: Myslím že chápu :), ale proč hned sebevražda? Jako sebevražda čí?

Mother's Milk (1989)

Mother's Milk není album diskutabilní kvality, nebýt zvuku téměř v ničem si nezadá s tím nejzdařilejším z kuchyně papriček. Produkoval jej Michael Beinhorn, což v tomto případě moc nefungovalo, ale u Ozzyho Ozzmosis je to pravý opak! Stejně tak už Mother's Milk bylo melodicky úplně jinde než předchozí desky. Doporučuju všem aby si doplnili vždělání (= naposlouchali si jej).

S Rickom Rubinom pracovali praveze prvy krat na Blood Sugar Sex Magic, nie?

Na Mother's Milk (btw uz tu boli prva trieda) predsa bol, ako sa volal, akysi producent Beihorn, ktory Johnovi stale pridaval distortion a tlacil ho trochu do metalu a preto je ten album taky hruby oproti BSSM...

Ty si tu asi nový čo?

"očerňovat

Myslím,že je sebevražda tady dávat album redhotu na stranku,ktera je zaměřená především na metal...tohle album tady bude očerˇmovat každý druhý fanda téhle stránky..jinak deska sama o sobě je podle mého svkost a asi to nejlepší od redhotů.

Funk v jakékoli podobě mi byl vždycky děsně protivnej a proto mi tahle deska nic moc neříká, i když pochopitelně uznávám její kvality. Give It Away nebo Blood Sugar Sex Magic mi jsou vyloženě nepříjemné na poslech, Under The Bridge je fajn, ale to je tak všechno. A nic s tím nenadělám, i když je mi jasný, jaká to ve svým chlívku byla revoluce a jaká je tahle deska perla. Od RHChP mi sedí jen deska Californication, o které fanoušci kapely naopak říkají, že to není ono. Tak co s tím? Asi nic... já budu žít bez RHChP, oni budou žít beze mne ... :)