OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nepáči sa mi ako je album nazvučený a tak isto aj posledné albumy od Helloween. Nemá to šťavu a len mám z toho zlú náladu.
Týmto albumom som skončil so skupinou Rage. Už ma to nebaví.
RAGE - kedysi fajn koncertny zazitok a par dobrych albumov. V poslednej dobe je to len kolovratok hrajuci to iste dookola.
Ano. V podstatě souhlasim úplně s tím, co v druhém pohledu napsal Walram. I s tím, že to stojí tak nějak na roveň CIS, jen je to mírně hitovější (v tom dobrém i špatném). Minulé album bylo jinde (nejsem si jistý jeho druhou půlkou po Empty Hollow, ta první až do EH ale určitě), leč Rage pořád ještě nepatří do šrotu.
svůj názor na nahrávku můžeš prezentovat a následně číselně hodnotit v aréně, tak směle do toho
Uff
Po pravdě se mi zdá, že autor "recenze" nové album Rage až moc setřel... Až tak strašné to rozhodně není a za sebe to vidím tak na dobrou sedmičku. Nicméně největší překvapení z novinek jsou pro mě GOD FORBID, to je něco úchvatného, asi lepší než samotní Machine Head v současnosti!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek