OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Obal nápadně připomíná později vydané album Monstrosity - Millennium (1995) a logo pro změnu Nocturnus. :-))
Bob Zelenka? V takom mladom veku? :)
Žeby Zelenka zo sparku? :D
Zeras
Jasně, nechtěl jsem být za chytrého, slyšel jsem jen to, že jeden z těch pánů se jmenoval Zelenka, a Boss na něj byl fakt nasranej, jak s nima vymetl:)
-krusty-:
práve si rozbil urban legnd, ktorej som dodnes veril...
Zaujimavý, aj keď dnes už úsmevný počin je aj "Predohra smrti", možno aj lepší ako "Designation", ale verzia ktorú mám stiahnutú sa takmer nedá počúvať kvôli priveľkej hlasitosti kde vôbec nerozumieť Mikovému spevu :D
Máte někdo ve formátu mp3 ten jejich cover NIRVANA?
Možná už mám vlčí mlhu, ale ZERAS nikdy nikomu z ROOT nepatřil. Byli v něm namočeni nějací pánové Zelenka a Adam.....ROOT pouze vydali :-)
Metalinda bol žáner "slovenský soc-metal", to sa nepočíta.
Jo, taky jsem to LP měl. Pamatuju si, že se mi tenkrát se Sepulturou opravdu pletli. :-))) Ohledně prvenství byla možná první Metalinda u OPUSu (Tublatanku nepočítám), i když thrash to tedy zrovna nebyl...
treba opravit na "spoteny" popik :)
"Spotrepny popik" = palec hore :-)
Inak dik za recenziu, síce by nezaškodilo viac rozobrat samotny album ako historiu kapely, ale i tak super!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek