NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sémanticky žiadny, ale k jednému si Bimbo pustí starú a k ostatným novú Katku Tonku
bilbo
aký je rozdiel medzi odreagovaním, relaxom a rozjímaním?
Hmm očividne každý má rád na Katatonii niečo iné, najviac je môj názor blízky asi Marigoldovému, i keď o bodík viac som dal lebo zrazu už nie je Katka ten metalík na odreagovanie ale skôr hudba na relax a rozímanie.
Ad Rudi.
Přesně tak :))
No jde o to, jakou roli hrají na posledních albech ANATHEMY a jakou zde - podle mě je to nesrovnatelné... když už, tak mě spíš místy štval ten tuctový klavírek.
Skoro ako že RUSH okopírovali riff od FLUSSOR. ;)
Prostě mi ty smyčce občas přišly podobně slaďoučký, na tom snad není nic divokého.
To se mi taky zdá jako těžko doložitelná divočárna...
a tým kopírovaním od Anathemy pobavili
inak Hooya s Naathirom to pekne v krátkosti vystihli.
Mna novinka dost sklamala. Hitovky? Dve max. tri, čo niekedy u Katatonie neexistovalo. Minulé album sa mi ešte páčilo, ale tomu tu by som dal tak max. 4-5 bodov (aj to len preto, že kedysi to bola výborna kapela).
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek