NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
DC Australcania Boris The Blade vydali novy klip z nadchadzajuceho albaca
http://www.youtube.com/watch?v=WJddKcwcFE8
Je to dost Thy Art is Murder copy, ale pohodka
Jerry
Hej, Dysphoriu mam aj v tope za rok 2012, ale asi ju odtial vyhodim, kedze uz ma nebavi ani z daleka tak ako na zaciatku (pred troma mesiacmi), co je dost skoro:). Ale tam sa uz samozrejme bavime o trochu inom sporte ako napriklad Thy Art is Murder. Kto chce kvalitne spojenie deathcoru, technickeho deathu, math coru a djentu, pre toho su tito Ukrajinci jasna volba
este by som chcel dat do pozornosti kapelu Dysphoria, druhy album sa im velmi vydaril, trochu pripomina Ion Dissonance...
Hej, cital som par recenzii kde vyzdvihovali, ze si kapela vela veci robi sama, vratane vydavania. Moze to byt pravda, ale Oblivion Era, co je v podstate jediny full lenght album, vysiel pod labelom. Na tych hostovackach Eriana z Despised Icon alebo Guillota z Betraying The Martyrs ma podla mna zasluhu prave label. Nemyslim si, ze by Erian len tak vyhladaval na nete kapely kde bude hostovat, hlavne ked je vela kanadskych, ktore by mohol podporit. Neviem, nevidim do toho az tak silno:))
ale tak momentalne su bez labelu, nie?
My Autumn album Oblivion Era ,kde hostuje aj Erian vydaval americky label Chaotic Noise Productions, ktory funguje od roku 1992 a vydal napriklad aj Cripple Bastards alebo Agoraphobic Nosebleed.
My Autumn album Oblivion Era ,kde hostuje aj Erian vydaval americky label Chaotic Noise Productions, ktory funguje od roku 1992 a vydal napriklad aj Cripple Bastards alebo Agoraphobic Nosebleed.
za ktorou kapelou stoji silny label?
Vsimol som si na youtube klip kde My Autumn hostuje na vokale Erian. Je to haluz jak sa doba a cela hudba meni. Kedysi sa featuringy robili z urcitej ucty jednej kapely k druhej, pripadne na zdelenie urciteho spolocneho posolstva. Co si pomysliet pri tom ked v skladbe priemernej ruskej kapely hostuje vyhorena deathcore "legenda" za zenitom? Samozrejme to, ze za kapelou stoji silny a bohaty label a to, ze Erian by hostoval aj na albume Rytmusa keby mu cigan dost zacvakal.
:) to je ale vekom
To je sice pravda, ale podla mojich skusenosti a sudiac podla reakcii v publiku, aj keby tam hrali nejaki sasovia jeden breakdown hodinu, vacsina teenov by si tam pekne zablbla a chvalila by kapelu:))
no u mna je to prave naopak, koncertne sa az ukaze, kto je aka sracka :) V studiu to vies naeditovat ako sa ti len chce, ale ked sa na teba potom na koncerte vysype vrecko zemiakov znacky Carnifex, tak potom hned vies ktora bije :DDD
Inac mna z rusakov zaujali najviac asi Gutted Mind (Опустошённый Разум). Xichty a image sice tiez nic moc, ale sak nejsme nejaki povrchni keketi:)))
http://www.youtube.com/watch?v=ISg5FDgPHlI
Vies, ze sa hovori, ze koncertne zaujme kazda sracka:)). Ale jasne, kazdemu podla gusta. Deathcore je svojim sposobom aj o pozach, tetovania, tunely v usiach a podobne "cool" vodchytafky, ale ked tam nejaki 50 kilovi vystylovani samponi, ktori vyzeraju ako modely pre gay casopis, hadzu huste pozy a hrozia do publika, dokazu to podla mna bastit iba teenagery, ktori z toho raz vyrastu. Nastastie, v deathcore je obrovske mnozstvo kapiel a kazdy si moze vybta tu svoju, takze My Autumn rad prenecham inim:)
videl som iba MA a EoD. Viac ma oslovili koncertne "emaci" :)
Ad My Autumn
Ale tak zase, aby som nebol uplne nespravodlivy, deathcore to je, niektore skladby sa celkom daju, len fakt nechapem naco tam ten saso dava do niektorych skladieb tie melodicke refreny. To je fakt nieco co mi v deathcore dokaze doj.ebat aj ten najlepsi zazitok + na pic.u emo nazov, emo image, necitim v tom ziadnu kredibilitu ani charakter. A to pritom rusaci maju dost dobru deathcore scenu, namatkou Ease of Disgust, Under The Scythe, Gutted Mind, Nevernding war alebo One More Victim. My Autumn mi pride ako niekym pripraveny produkt na export bez vôastneho xichtu
pome hlasovat :)
http://total-deathcore.com/thy-art-is-murder-reign-of-darkness-review/
http://legendsarising.com/2011/11/14/my-autumn-desire/
Ozzy
Vec vkusu, srat na skatulky, ale ja takychto vystylovanych kinder typkov nemusim.
My Autumn moc dobrá vec.
Jerry
My Autumn...to deathcore nie je ani z daleka, mozno tak par postupov ale inak slabota. Whitechapel podla mna uz vydavaju dost srackoidne veci. Pokial ide o typy, mna osobne velmi zaujali minuly rok spanieli Thirteen Bled Promises s albumom Heliopause Fleets. Ked sa ti paci Thy Art is Murder, vyskusaj aj Boris the Blade alebo Aversions Crown, obe z Australie. Je to starsie ale dobre. Ked chces brutalnejsi deathcore, skus Applaud the Impaler alebo 80 000 Dead. Z minuleho roka su dobri este aj nemci Devastation Now
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek