NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
recenze se připravují neboj, bude toho víc
dajte este nejaky typ na dobry deathcore z minuleho roka, ja som sledoval len okrajovo, zaujali ma len whitechapel a my autumn....
Skoda,ze na Adversary nemali taky hutny zvuk ako tu, ale skladby boli lepsie. Prve EPcko bolo tiez v poho, ale ten prvy emo image vokalista, na meno si uz nespomeniem, na Macmahona nemal ani z daleka
vdak za rec
rozhodne jedna z tých lepších dc kapiel, Hate album kvalitný ale the Adversary sa predsa len dostal pod kožu ešte hlbšie, vokál - kanál na úrovni - mne skôr pripomína Nicka Arthura z Molotov Solution .)
Thy Art si urcite zasluzia na MP recku, kvalitna kapelka. V sucasnosti urcite jedni z leadrov zanru. The Adversary podla mna podstatne leprie, ale stale death
ore poriadne na urovni. Macmahon je pan vokalista, jedina vec kde sa s reckou neshodnem je jeho porovnanie s Elliotom z BTM, ktoreho mam sice rad, ale vo variabilite prave nevynika. Macmahon ma podstatne viac vokalnych polo a urcite patri k spicke zanru. Inak suhlas, oplati sa vypocut a to fakt ze dost:)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek