Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
je fakt, ze Araya zpiva na deskach dost casto celkem falesne a Hanemann s Kingem by se za sva sola meli stydet a vzajemne si nafackovat, ale i tak mam Slayer rad.
nehadejte se!
(© 2005)
TOP 5:
1. Seasons In The Abyss
2. Reign In Blood
3. Arise
4. Chaos A.D.
5. Divine Intervention
btw, len máloktorý thrashový vokalista má v hlase zároveň toľko agresivity a citu pre melódiu ako práve Tom. Neserte ma zbytočne, chlapi! :o)
mne Slayer prisli jako thrashovy kolovratek, vubec mne ta jejich hudba nechytila ... a treba i Maxuv vokal mam radeji nez Arrayu ...
SEPULTURA x SLAYER tops by Stray:
1.Beneath The Remains
2.South Of Heaven
3.Reign In Blood
4.Seasons In The Abyss
5.Arise
6.Schizophrenia
7.Chaos AD
8.Hell Awaits
9.Show No Mercy
10.Roots
11.Divine Intervention
12.Morbid Vision
13. a níž - ten odpad co obě kapely produkují posledních 10 let.
"Arise" je môj najobľúbenejší kus od SEPU, ale SLAYER je proste SLAYER, na nich sa Brazílci nikdy nechytali.
Stray > imho Arise i Roots jsou naslapanejsi nez Beneath, ktery navic trpi produkci ...
Ale SEPULTURA zároveň nikdy neprekonala to, čo SLAYER predvádzali na "Reign In Blood" alebo "Seasons In The Abyss".
Rudi > mne se treba Arise a Beneath libi vice nez cokoli od Slayer ...
Rudi: Ano je. Beneath The Remains SEPULTURA už nepřekonala a zřejmě nepřekoná.
trinix, ty si regulérny Yossarian thrash metalu!:o) "Beneath The Remains" je lepší album ako "Seasons... "? Hmm...
hehe me ty i/y nejak nejdou
tebe doma jako malyho hodne bily vid?
Tento opus jsem poprvé slyšel v mimořádně parném létě roku 1991.Z úvodní smrště War Ensemble mě ještě doteď. kdykoliv si jí pustím, mrazí v zádech. Musím se však přiznat, že po prvních několika posleších se mi, krom výše jmenované skladby, ostatní písně zrovna dvakrát nelíbily. Časem jsem tomu však přišel hodně na chuť, ta zoufale apokalyptická atmosféra blížícího se Posledního soudu, která se z kažého songu line do téměř zhmotnělé podoby, mění prvotní pochmurnost v až téměř masochistický požitek. Nejlepší song - Spirit in black.
Pokud jde však o Slayer samotné, trochu mě nedávno zarazila jejich fotografie v Metalové encyklopedii. Hanneman tam pózuje s kytarou, oblepenou nápisy jako Totenkopf,Prinz Eugen,Wiking a co mě tedy dost konsternovalo- R. Heydrich. Vím, že se tématikou Třetí říše rádi ve svých textech zaobírali, toto mi však přijde již za hranicí určité únosnosti. Ale to je jenom můj názor...
Solo v Seasons...
Ta pisnicka by byla naprosto uchvatna nebyt toho stupidniho sola. A muzete sei o me myslet co chcete, ale je to proste jen kytarova onanie a ke zbytku skladby se maximaln nehodi :(
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek