THE FLOWER KINGS - Adam & Eve
„Adam & Eve“. Jednoduše, výstižně a přece nezařaditelně. Kde se ale nacházejí květinoví králové se svým novým dílem? Jsou stále ještě v pokušení poznání před zapovězeným stromem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Věk: ještě živ Pohlaví: M/F/T/P Stav: nihilní Činnost: promyšlená V redakci: ještě ano Koníčky: kovotepectví, muškaření, jogging kolem postele, artrózní cvičení, eufemistické modlení, synoptická kázání, zaříkávání, podrážení, házení kulišty, aj. Hudba: true heavy a speed metal, Avril Lavigne, Kelly Osbourne, Linkin Park, Pavel Bobek, Haddaway, Samantha Fox, Sabrina, New Kids On the Block, Take That, Army Of Lovers, Spice Girls, East 17, Jason Donovan, Kylie Minogue, Hanson , S Club 7, punk na všechny způsoby - Offspring, Sum 41, Green Day, atd. Filmy: Armageddon, Komando, Rocky V, Mravnost nade vše, Hubneme se Cindy Crawford, Babička (všechny verze ve všech jazycích), Policejní akademie V, Kameňák, Byl jednou jeden polda (všechny díly), Harry Potter (i ty, co budou teprve natočeny), Tři mušketýři po 10, po 20 i po 40 letech (+ od 40 nahoru), seriály Žena za pultem, Odpadlík, Melrose Place, Beverly Hills 90210, atp. Knihy: Božena Němcová : Babička, Julius Fučík : Reportáž psaná na oprátce, Danielle Steele : (vše), Petr Bakalář : Tabu v sociálních vědách, Ladislav Štaidl : Víno z hroznů, J.K.Rowlingová : Harry Potter (vše), David Beckham : Jak to vidím já, Muškaření a vázání mušek, Charles Manson : Manson a Markétka, Jackie Collins : Děvka, Donald Trump : Umění smlouvání, Ngwano Bu Debxuioh : Menšiny na Antarktidě, atd. Barva: 260 nm Nápoj: borovička a všechny odvary z jehličí Krmě: všechno s celerem Sexuální idol : nepřírodní blond,min.20%SILIKON+PU
Nebyl to náhlý popud otevřené agrese. Tuhle chvíli připravovali dlouho. Diskutovali o ní – pokud se to překřikování dá nazvat diskusí – plánovali ji, domýšleli i různé nepravděpodobné zvraty.
Nevyřčené obrazy a nenakreslená slova dýchnou na všechny nedočkavce další tvorby českobrodské metal/rockové stálice. Paleta pečlivé hudební prózy byla bezezbytku využita na poezii pětilinkových rýmů a předzvěst plnohodnotné výstavy zvukové rehabilitace v lázeňských kolonádách je tak nadosah.
Tak jsme se po dlouhé době opět dočkali. Do červnového, dusnem zkoušeného hlavního města zavítali po delším čase aristokraté progresivního rocku – . Tentokráte se pocty dostalo Kongresovému centru...
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.