Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kverulant, hudební, literární a filmový publicista, filmový distributor, grafoman. Záklající člen MetalMania.cz a jeden ze otců-zakladatelů serveru Metalopolis.
Kdesi nad potemnělým obzorem hřmí a tříhlavá stockholmská saň se důstojně vynořuje z chuchvalců černých mraků.
Fascinace Velkou válkou mě provází od raného dětství, kdy jsem z kazet hltal geniální Werichův přednes Haškovy existenciální klasiky...
Nashville je znám z mnoha důvodů, melodický black metal mezi ně však rozhodně nepatří. Přesto se po místních hřbitovech prohání dvojice mladých cápků s corpsepaintem a natáčí tu na VHS kameru klipy ke svým mladickým nerozvážnostem.
Opera lyrique či také tragédie en musique je francouzský operní žánr, který je inspirovaný klasickými tragickými příběhy...
Co je pro mě americká gotika? Citát z geniálního románu Krvavý poledník Cormaca McCarthyho to řekne lépe než akademická stať: „When the lambs is lost in the mountain...
Neútěšná, nehostinná, jinozemská krajina Islandu příliš neasociuje slovo „úrodný“...
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Máte náladu na strednětempý old school nordic BM s folkovými prvky? Norové s úderným názvem mají venku další desku, která se nese v důstojných intencích druhé vlny BM a neurazí třeba fandy ENSLAVED. Pestrá věc s velmi dobrou produkcí!
Už jsem nad nimi zlomil Thórovo kladivo a přesto, tady jsou s albem plným důstojného, vousatého a houpavého vikingského hard’n’heavy, které hřeje na duši jako zimní slunce. Vítejte zpět v bitevní vřavě, velební kmeti!
V lednu jsem si opožděně a zálibně pomlaskl nad jejich druhou deskou a hele, jsou tu s další. Avizovaný prequel k “Visions of Infinihility” zřetelně ubral na melodičnosti a topí pod disonantním kotlem. Obludnému tech DM rituálu opět vládne animální vokál.
Místy garážový výprodej okultních cetek, místy reminiscence na lepší karpatská léta jihlavské legendy. Příklon k melancholickému triviálnímu folk rocku tomu obecně docela pomohl, byť platí, že textařských a skladatelských nápadů by to sneslo o dost víc.
Na škále metal - gothic - post punk zaznamenáváme postupný posun doprava. Na novince se střídají nálady, od vzteku až po mellow euforii, melancholie ale visí nad vším. Američané umí psát jednoduché, podmanivé hity a vybalancovat líbivost a uvěřitelnost.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
