THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
blaze se po odchodu z maidnů skutečně vytáhnul ,album jsem poprvé slyšel když si ho sám na beatu v hard and heavy představil a pustil z něj překvapivě všechny p(l)ísně. To a jeho slovní doprovod mě utvrdil v myšlence že je to totální magor(v dobrym slova smyslu)... SOUNDTRACK OF MY LIFE je mazec p.s. a s maidnama krok stále drží
Po odchodu z mých milovaných Maidnů jsem Blaze poněkud pustil z dohledu a až po čase jsem zjistil, že by to byla velká chyba. Všechna tři alba jsou skvělej hevík v nejlepším slova smyslu.
Poctivá heavymetalová deska.Aktuální a svěží.To už se dnes v tomto stylu tak často nevidí.
Předchozí dvě desky byly o moc lepší, strašně rychle se mi to oposlouchalo, i když takový regret, alive a SoML není k zahození!!!
perfektný heavy metal - uz dlho som nic take perfektne nepocul. A hlavne ten zvuk
Na první poslech nic moc. Ale čím víc to poslouchám, tak je to lepší a lepší. Blaze má svůj jedinečnej koncept a je dost povedenej. Jen tak dál!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.