THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Album má věčí ůspěch než-li jeho předchůdci. např: Když se objevilo album Iowa začaly být Slipknot populární. Podle mě je takové album klíčem k slávě.A to se potvrdilo.Né snad ?
Nebyť Jordisona tak to hodím do koša
proc tu neni NULA? nebo jeste lepe -3
Výborné abum. Ty co ho odsouděj jenom proto že je více melodický se zasekli ve svym hudebnim vývoji někde v bodě NULA. Skupuna se prostě vyvijí...
Věci jako Duality, Vermillion nebo Before I forget = paráda. Dost vyvážené album, ale na debut nemá. A mám strach, že už nám Slipknot nemají co říct.
-bez slovního hodnocení-
Skvely..
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
velmi slusna deska
Ale no tak.. Je tam pár momentov vo Vermilion, Vermilion Pt. 2 a Circle pre ktoré stojí album za vypočutie. Borci z Iowi trošku zmäkli ale myslím že im to pridalo iba k dobru..
Žádný stereotyp... nadupané...ba i hezké!:-)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
kazdy ich album je iny a to sa mi paci. nedrzia sa stale jedneho osvedceneho ako to robi vela kapiel.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.