Roman
5 / 10
Tak na tohle album jsem byl hodně zvědavý. Přeci jen plnohodnotný orchestr dobře zakomponovaný do metalu většinou přináší své ovoce. Poslední desky skupin NIGHTWISH, DIMMU BORGIR, ICED EARTH – těm všem spolupráce s orchestrem velmi prospěla.
A RHAPSODY? Orchestr vnesl do jejich hudby více živosti a mohutnosti (a patosu), takže výsledek je přeci jen méně "umělohmotný", než u nich bylo dosud zvykem. Orchestr také na první poslech celkem úspěšně maskuje nudu a nevýraznost, která naplňuje téměř každou skladbu - i když si Rhapsody na boj se svou skladatelskou impotencí "vypůjčili" hromady a hromady motivů nejen ze svých předešlých počinů, ale také od jiných umělců, ať už klasických mistrů, skladatelů filmové hudby (to asi aby bylo jasné, že hrají ten "Hollywoodský" metal...), či dokonce i nejznámější motiv jednoho fenomenálního kytaristy. Celá deska by se dala používat jako kvíz "poznej, kdo zrovna hraje?". Ne že bych byl vyloženě zklamán, od Rhapsody jsem čekal to, co vždy - plytkou, nabubřelou a rádobyemotivní hudbu. A té se mi i nyní dostalo dosytosti, pouze v lepším zvukovém balení. Jistě, jsou tu momenty, které jsou skutečně skvělé, ale přeci jen jsem je již slyšel na jiných albech jiných interpretů dříve ...
Jednoznačně výrazný posun k lepšímu vidím (respektive slyším) ve změně vypravěče. Protože jeho „majty variór“ je daleko lepší než toho bývalého „majty variór“ :-) Pochopitelně - angažování Christophera Leeho je další důkaz o tom, která že je ta jediná kapela hrající pravý "hollywoodský metal" - kdyby to snad někomu i přes reklamní masáže a nebo z poslechu samotné hudby nedocházelo...