THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
nevyrovnané album, 4 šlupky jako hrom, pak je to již horší, ale kvalitka určitě :)
Není to špatné album, ale kromě skladeb Nemesis, My Apocalypse a I Am Legend/Out For Blood (nepřekvapivě singly alba) mírně nevyvážený materiál.Angela ale kvílí stále lépe.A navíc má tato deska parádní produkci.
Doomsday Machine jde cestou lehce sestupného trendu kvality a zajímavosti AE.Takže jsou zde skvělé momenty,ale někde se začíná deska opakovat a přináší již několikrát slyšené. Jinde zase brutalita a hitovost maličko ustoupila technice,z čehož jsem trochu rozpačitý,jelikož AE jsou pro mě hlavně o chytlavosti a hrubosti. Nakonec za Nemesis a My Apocalypse a pořád ještě dobrou celkovou kvalitu 7/10.
nejpovedenější obal ze všech alb Arch enemy. přestože to už není tak tvrdé jako Anthems of rebelion, tak přibylo chytlavosti a melodičnosti. Ale kvalita tam pořád je. První polovina alba vyčnívá nad tou druhou. Mými skromnými favority jsou úvodní vyhrávka Enter the machine, hitová Nemesis, My apocalypse, I am legend (to závěrečné zběsilé tempo na konci nemá chybu), Hybrids of steel (hodila by se na konec jako uklidňující outro s těmi kytarovými sóly) a Taking back my soul (zase skvělý rozjezd tempa,to mě prostě baví). Jinak zvuk dostatečně čitelný, Angela dostatečně brutální :) Plný počet není kvůli občasným pomalým a ne tak zajímavým pasážím. I tak slušných 85 %
-bez slovního hodnocení-
Prve tri albumy skvle skvele skvele ale az Wages Of Sin a Anthems Of Rebellion su moje srdcovky, Doomsday nieje zly ale uz to nieje Anthems Of Rebellion.
-bez slovního hodnocení-
No mňa Arch Enemy nikdy nejak zvlášť nepresvedčili, páči sa mi zopár skladieb, ale v Melodickom Death Metale je oveľa viac lepších skupín, ktoré ľudia ani veľmi nepoznajú ako napr. skvelí Insomnium alebo Dawn Of Tears, ale zas keď tak zoberiem, tak Arch Enemy hrajú aj Thrash, takže to nie je úplne čistý Melo-Death, ale aj tak, nikdy ma nejak výrazne nepresvedčili.....
Prvý album od Arch Enemy čo som si zohnal a veľmi sa mi páči. Je tu pár výborných gitarových sól a celkovo gitaristi sú úplne perfektní. Vokál mi nevadí. Výborné melódie. Vlastne ani nemám nahrávke čo vytknúť :)
-bez slovního hodnocení-
trochu nuda :(
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Ale jo, sqělý, a né že nééééé ... \m/
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.