OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Když jsem toto album slyšel poprvé, krvavý spár smrtky semi zaryl hluboko do morku kostí a už mě nikdy nepustil. Díky tomuto dílu jsem začal poslouchat DEATH metal. Také si myslím že tady se nedá hodnotit instrumentalistická ekvilibristika, nebo zvuk alba. Ten "feeling", ta "atmosféra"! Někdo říká, že zde cítí lehký vliv Trashe alá Slayer, nepopiratelné. Obrovský kult! Ikdyž zde je kultovní především sama kapela. Nesmírná nostalgie. Nelze vyjádřit slovy co pro mne tohle album znamená...V roce 87 to musel být opravdový masakr :@)
ponevadz jsem mladsi rocnik tak jsem se k tomuhle albu dostal pozdejc nez k jinym technickym deathovym vytvorum ale kdyz se vyseru na bezpredmetny keci typu slabej zvuk tak ma prvni fosna smrtky neprekonatelnej feling s kterym se mnoho dnesnich rychlokvaskovejch pocitacovejch produkci nepochlubi ,navic ty skladby jsou proste chorobny takze neni co resit !!!!
Vo svojej dobe unikát a pre metal vytýčenie smeru k ozajstnému extrému, mudrovanie typu "v dnešnej dobe by to bolo za 3" fakt len pobaví:-)
Zombie Ritual........z toho mám husí kůži pokaždé
I po letech je to super jízda do pekel... Ta děsivost a hrůzyplnost zůstala, i dnes mi naskakuje husí kůže při těch smrtelných skřecích... O obalu ani nemluvě. Technicky to srovnávat nejde, ale ta atmosféra...Zvláště z LP desky zní tohle album neskutečně strašidelně...death metal právě narozený.
Biblia
Uznavam, ze zacatky jsou tezke. Dokonce si pamatuju, ze kdyz mi to starsi bratranec poprve pustil, hruza me obesla, a o nejakem ocarovani nemohla byt ani rec. Presto je jasne, ze to byl maly krok pro Schuldinera, ale velky krok pro zbytek sveta. Ale nemuzu dat zadnou vyssi znamku, co bych potom proboha daval Human nebo The Sound...? Resp. nebude nahodou pro tuto prilezitost uvolnena skalovaci stupnice aspon do 20ti?
Tohle mě neba. Chuck byl eště dítě a nedá se vo tom ani říct, že je to první vlašťovka. Je to spíš jen pírko z první vlašťovky, která teprv přiletí. A vzhledem k tomu, že na MP se nezávádějí jiná ěřítka pro děti, pro UG a pro chudé muzikanty, budu hodnotit tak, že mi to přijde příliš monotónní a neposlouchám to prakticky vůbec. Neni důvod, vzhledem k tomu, co v diskografii DEATH všechno je...
-bez slovního hodnocení-
Takovou desku už dneska neuslyšíte. Nádherný UG zvuk z těch dnešních "dokonalých" mašin a hejblátek nevydolujete. Hned v úvodu za poslechu táhlého Dieeee!!! je posluchači naznačeno, o co že tu dnes půjde a připočteme-li (tehdy samosebou ještě ne) klasické Schuldinerovo riffování staré éry Death, které pak vykrádal úplně každý, dostáváme do rukou jedno z oněch děl, která nikdy nezestárnou. V době vydání to musela být dokonalá pecka!!! A navíc atmosféra je absolutně chorobná!!!
Klasika, takhle se prostě rodil death metal....Před tímto počinem mám pořád respekt, i když samozřejmě, že to nejlepší teprve přijde...!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.