OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ikdyž mi to trvalo trošku déle než u Helloween, zjistil jsem, že se jedná o skvělou desku!
Já bych řekl, že oproti minulým dvěma deskám je to rozhodně lepší. A taky nevím, co sem kdo zas tahá ty trapný Helouin :)
Nezklamalo mě to, ani nepřekvapilo, ale určitě se to líbí.
Teda zo zaujimavosti som si to pustil a nebolo to az take trapenie ako som cakal. Celkom poctiva hoblovacka, ktora napodiv nema v sebe zas az tolko toho hnusneho presladeneho speed klise ... Aj ked stale je to vesely sirup! :)) A v porovnani s novym Helloween, mnohonasobne lepsie.
Oproti novemu Helloweenu (radi srovnavame, ze?) tahle Gamma znacne zaostavava.Jak jsem uz nekde napsal, je jedno, zda-li si clovek pusti Powerplant, NWO nebo Majestic, pac je tam uplne to samy. Doporucoval bych se vratit k myslenkam na Land Of The Free a Somewhere Out In Space a z toho sesmolit nasledujici album, ktere nebude smrdet vlivy Judas Priest, jak tomu ted bohuzel je.
asi souhlas s recenzí - skvělá deska
uf, novej helovyn je vetsi picovina, ale stejne . . .
Určitě to není nejlepší album od Gammaray, ale pořád je to dost dobrý a zlepšuje se to po každém dalším poslechu.
Najlepšie časy už majú Gamma Ray za sebou, ale stale je to dobre.
Ze začátku mě to taky "nüjak" zvláště nechytlo, ale postupně se to zlepšovalo. Řekl bych, že jde o pohodový "hevík", aniž bych to myslel nějak hanlivě. Zkrátka to zatím Mr. Hensenovi pořád ještě "žeru" ;-)
Na první poslech jsem byl tak trochu zklamanej, ale poslechněte to víckrát a vše parádně vystoupí na povrch...Hansen je Hansen...skvělá "both" sóla :o)
pořád to samé a ve své podstatě už dosti ohrané... ...bohužel mě to poslední dobou nějak vtáhlo
Gamma Ray si jedou ve svých kolejích bez výhybek stále tou samou trasou. Majestic tak přesně navazuje na styl předešlé desky včetně šmrncnutí Judas Priest a navrch přihazuje opáčko z alb minulých. A stejně jako naposledy se nedočkáme rozmanitosti ani výrazných hitů jako tomu bývalo například na Land Of The Free či Powerplant. Majestic je prostě přímočaré speedmetalové album (s opravdu vynikajícími kytarovými vyhrávkami, ostatně jako vždy). A i když je v rámci konkurence nadprůměrné, v diskografii Gamma Ray nijak nevyčnívá. Po tak dlouhé odmlce jsem čekal mnohem víc. Hodnotím přesto vysoko, neboť kapel stylově spřízněných je na trhu jako hvězd na jasné noční obloze a záření gamma je stále jedno z nejvýraznějších.
Skvělé album,ale ne na první poslech :-).
Jj souhlasil bych s Morbem Gammaci nikdy nevydali slabe album navic si myslim ze Majestic je jeste lepsi nez predchozi album (no asi mozna). Kazdopadne Skvela prace a jeste lepsi prezentace na koncertech (Zlin)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.