OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
velmi podhodnocené album.. skladby jako: The King for A 1000 Years The Invisible Man Born on Judgment Day Mrs. God Silent Rain CD 2 - Occasion Avenue The Shade In The Shadows My Life For One More Day jsou hity/!
Nehladajme za pompeznym nazvom albumu nic ine nez marketing. Drviva vacsina fanusikovskej zakladne je velmi, velmi citliva na nesmrtelne Keepre a tak to dala kapele opat raz pekne vyzrat. I ked, kapela ma pravo si album nazvat ako chce. Ak boli presvedceni, ze v ramci zlozeneho materialu su tam paralely, prosim. Ale nemozno sa divit zrovnanaviu s opus magnum osemdesiatych rokov. A tu tak trocha nastava kamen urazu. Deris nie je Kiske ako Gerstner nie je Hansen. Deris je sie vyborny zpevak ale Gerstner nie az tak dobry kreativny gitarista ako Hansen alebo Grapow. Ale i napriek tomu sa tu najdu svetle momenty, ktore ale uhasinaju v dlhej stopazi rotiahnutej na dve cd. To je kamen urazu dva. Ak by kapela dala hlavy dohromady, vybrala to relativne najlepsie co dvojdisk ponuka, ano mozeme sa bavit o solidnom albume a ako tak dostojnom pokracovatelovi Keeprov. Takto je to ale dvoj album s par dobrymi skladbami, ktore sa tak trocha topia vo vseobecnej vate.
Výborný album! Veľmi rád ho počúvam, sú tam výrazne melódie, krásne refrény a každá skladba tam má zmysel. Predchádzajúce albumy som si až tak neobľúbil (s výnimkou Kiského éry samozrejme), ale toto ma dostalo a ak niekto tvrdí, že Derris nie je výborný spevák, považujem ho za blázna. Rád sa k tomu vraciam...
-bez slovního hodnocení-
Priemerne album...nehodne mena "Keeper of the 7 Keys"... Pocuvatelne, ale nic zaujimave tam velmi nenasiel..
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Beru zpět své neskutečně příkré hodnocení! The Legacy opravdu nenavazuje na první dva díly ( to ani nejde s ohledem na současnou sestavu kapely). Ale kromě toho stupidního a neodpovídajícího názvu jde o skvělou metalovou šlehu. Vyhodil bych pouze skladby Get It Up a My life for one more day. Jinak je to album super. Deris je otřesný, ale jako skladatel nemá chybu. Paradoxně jedno z nejkomplexnějších alb Helloween. Jen škoda, že z něj na koncertech nic nehrají ( stejně jako případ The Dark Ride). Super album.
nicnerikajici zbytecna blbost
Neviem co ich to napadlo siahat na kultove meno Keeper of the seven keys. Ked ale odhliadnem od nazvu a zameriam sa len na hudbu, ide o vyborne album, niekde medzi temnym vyrazom z Dark Ride a happy-vyrazom Rabbita.
Jedno z drobnejších zaváhaní v rámci diskografie týchto nemeckých rýchlikov.
:(
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.