OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zas tak černě bych to neviděl, rozhodně udělali mnohem lepší alba, ale vzhledem k tomu, že sem na strašácích nezačínal, nejsem nijak pobouřen názvem (jistě je to komerční tah, ale čert to vem, dokud to neleze přímo do hudby je tp v poho).
ha ha ha tak toto nie....Helloween pocuvam skoro 20 rokov ale taketo sracky tolerovat nebudem. Uz len to ze to nazvali Keeper part 3 je odvaha....Derisa vykopat a Weikimu preoperovat hlavu. Tento album som si kupil v den jeho vydania a od vtedy som si ho nebol schopny vypocut od zaciatku do konca. 1 disk este ako tak zvladnem ale 2 je uz nad moje sily. Nepochopym to asi nikdy ze co sa stalo s mojou kapelou.....nepochopim a ani ma to uz netrapi. U mna Helloween s Derisom skoncil.
Musím si rejpnout Helloween jsou bačkory
-bez slovního hodnocení-
Vubec to neni spatne, hlavne v porovnani s Rabbitem. Uvodni skladba je vyborna, Occasion Ave take + nekolik dalsich, jenom ta evokace Keeperu docela vadi, s roky 87/88 to nemuze uspet. Nicmene jako dalsi radovka velmi povedene.
Jak tohle album charakterizovat? Natazena nuda. Z 77,6 minut shledavam zajimavych maximalne 16 minut (Occasion Avenue, Light The Universe) - a to je sakra malo. 2/10
Co ste vsetci nahluchli???? Takto sa ma robit melodic metal - neotiahnute melodie a kopec invencie a odvahy skusat nove veci, ktore navyse vychadzaju. Helloween su aj po 20 rokoch najlepsim power metalovym krdlom na svete a tymto pocinom to aj pekne potrvdili. "I know your secrets...I know it all."
-bez slovního hodnocení-
Vadí mi pouze název a písničky které skládá Weikath.Jsou na albu jasne nejhorší.Jinak mam nejradeji Derisovu Occasion Avanue...Ale je tam spousta dalsich pisnicek ktere se mi zdaji byt zajimave...
no keeper III to nie je ani nahodou a velmi ma tento album neoslovil..moze za to hlavne dlha stopaz a sem tam jasne prazdne kompozicie..
Neco, co by mohlo byt Keeperem III, by dnes uz nejspis nenatocila ani puvodni sestava (neadekvatnost nazvu mi tudiz byla jasna predem), nicmene i tak se to da celkem poslouchat (stale jsem to ale jeste nevydrzel na jeden zatah:-). Kdyz navic prihlednu k faktu, ze Helloween se od odchodu Grapowa a Kusche porad tak nejak hledaji (buhvi jestli se jeste nekdy najdou - nyni vychazi na povrch skutecnost, ze The Dark Ride byla jeste dost slusna deska) dochazim k nazoru, ze nejvetsim skladatelskym tahounem soucasnych Helloween je Deris. Jedine skladby, ktery jsem si totiz na The Legacy oblibil, jsou jeho totalne melodicka hitovka "Mrs. God" a monumentalni hymna "Occasion Avenue", ktera by se s prihmourenim oka dala brat jako plnohodnotny ekvivalent "Halloween" z prvniho Keepera. Navic mi trochu pripada jako by vypadla z dilny Queensryche v obdobi Operation: Mindcrime... Normalne by to bylo za 3-4/10, ale za tyhle dve zvysuju na lehky nadprumer...
album začíná skvěle.hned první dvě písně jsou bomba ale pak je to vždy něco mezi skvělá skladba...nic moc skladba a tak to trvá až do konce
Není to špatné (oproti Králíčkovi výborné), ale zbytečně natažené a občas prázdné.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.