OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kam jít dál po epochálním a ideálně vyváženém zářezu Nightfall? Zpátky to nejde, tak se šlo dál a výš .... až k přeplácanosti. Strašlivá nestřídmost a spousta navzájem se potápějících se nápadů. Někde je to ještě dobrý- Battlefield nabo ještě lepší - Maiden and the minstrel knight a někde je to už opravdu moc - závěrečná And then there was a silence.
Nejslabší album Blind Guardian, ale pořád lepší než většina žánrových souputníků.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tento album nedosahuje úroveň žiadneho z počinov strážcov nahraných v 90. rokoch, ale aj tak je skvelý album plný chytlavých melódií a v rámci power metalu je to špička.
Nejpreciznější album Blind Guardian. Paráda. Stále se něco děje a je co poslouchat i po letech. Chápu, že tam pro někoho nejsou klasické popěvky skrz 3/4 skladby a je to přeplácané, ale to mám prostě nejradši. Pravda, není to takový šrumec jako v počátku 90´ , ale zato si dali více práce s hlasy, blbůstkami, vyhrávkami a kdoví s čím ještě. Samo sebou za 10
Super.
Nevím, proč tady Night každý takhle strhal.. sice chvíli trvalo, než jsem se do alba dostal, ale stálo to za to! Vynikající věci jako jerusalem, battlefield, skvělá vymrdávka sadly sings destiny, soulforged, agresivní punishment divine a závěrečný opus vyhánějí placku hodně vysoko. Ostatní, spíše průměrné záležitosti, ji sice krapet strhávají zpátky, ale klady tady prostě převažují.. navíc z alba je cítit snaha o co největší dokonalost, není to žádný odfláklý šmejd. BG se snaží a to se taky počítá. U mě za
Viac mi sedi metalovejsia tvar BG, ale stale dobre
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Blind Guardian sú pre mňa veľmi atraktívna kapela a toto album je to najlepšie čo v štúdiu vytvorili. Je to jedno z prvých metalových albumov, ktoré som si zohnal. Mám to doma už takmer 4 roky, ale to album sa skrátka nedá opočúvať. Fantastické melódie, v každej skladbe snáď milión originálnych nápadov a Hansi tu podáva svoj životný výkon. Konečne to má aj odpovedajúci zvuk na rozdiel od starších albumov. Blind Guardian sú perfekcionisti a toto album je vypilované do najmenšieho detailu. Celé to začína strhujúcou a zároveň veľmi zvláštnou Precious Jerusalem. Áno, chvíľu mi trvalo než som si album obľúbil, ale stálo to za to. Nasledujúca pecka Battlefield je bezpochyby najlepšou skladbou na albume. Má úplne všetko: stredovekú atmosféru, geniálne melódie, strhujúce tempo a silný refrén. Hansi sa tu skvele odviazal. Under the Ice je ďalším skvostom s veľmi chytlavými pasážami. Za ostatnými skladbami akurát zaostáva pieseň, ktorá sa ukrýva pod číslom 4. Nasleduje však prekrásna polobalada s dojemným spevom a krásnymi melódiami. Pripomína mi vianoce a zimnú atmosféru. Vyzdvihol by som aj nasledujúcu Wait For An Answer s parádne sólujúcimi oboma gitaristami. Parádna skladba je aj Soulforged s veľmi chytlavým refrénom a patričnou atmosférou. Za ňou nasledujú nostalgická Age Of False Innocence a pomerne agresívna Punishment Divine. 15 minútová záverečná skladba je už len zhrnutím tých najsilnejších momentov. Obdivujem kapelu, že to dokázala v Trenčíne zahrať naživo. Je tam totiž toľko zvratov a momentov, že je obtiažne si ju zapamätať. Je počuť, že si dala kapela obrovskú námahu s týmto albumom a u mnohých fans dostala aj patričnú odozvu. Pre mňa je to klenot a zároveň jedno z najoriginálnejších a najprepracovanejších albumov aké mám v zbierke. Veľká poklona páni !!!
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.