OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Pohodovka, i když většina songů je "jen" dobrých. Nejradši mám Still In The Water.
In remembrance... Of all the things you used to do In remembrance... Of all the faith I had in you In remembrance... And when I walk, I walk for you In remembrance of you
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
trosku ine ako ostatna tvorba Evergrey ale stale obrovska kvalita
slabsie nez predosle dve placky
Přes tohle album 'sem se s Evergrey seznámil. Už kvůli tomu dávám to, co dávám.
album, které mi k srdci moc nepřirostlo...emoce jsou pryč na úkor přímočarosti...škoda...řekl bych, že zklamání...
Tvrdé a (na poměry Evergrey) přímočaré album se skvělým zvukem, nízko položenými kytarami, klasicky skvělým vokálem, dobrými melodiemi, zajímavou atmosférou, chytlavou titulní skladbou....,všechno Made In Evergrey. Je třeba něco dodávat? Snad jenom, že je to slabší než poslední 3 počiny, ale co by za tohle dala konkurence...
-bez slovního hodnocení-
Velmi zajímavý kus v diskografii Evergrey.Má svou snadno zapamatovatelnou ( výjimečnou ) atmosféru, na rozdíl od jiných epic power metalových desek.Evergrey podladili a moc jim to v tomto kabátě sluší.Nabízejí rovnocenné nadprůměrné kompozice,které jsou podpořené osobitým výrazným zpěvem Thomase E.Jeho výkon se mi zdá vůbec nejzdařilejší,jeho barva hlasu je přirozenější a více lahodí uchu, narozdíl od předchozích desek.Na druhou stranu mi chybí v této desce nové koření.Evrergerey již přesolili,přepepřili na předchozím albu.Dnes si už hrají jenom se zvukem a ubrali progresiva.Každopádně Evergrey jsou Evergrey.Originál zůstává originálem.Tím se moc kapel chlubit nemůže!
Škoda toho občasného stereotypu.
velmi kvalitny album
Napriek miernym počiatočným rozpakom (alebo nezdravím prílišným očakávaním) musím svoj názor na tento album mierne poopraviť. Čím viac MMA počúvam, tým viac sa mi dostáva pod kožu. Určite je tu skĺbenie prvkov z viacerých albumov, ale skĺbenie skvelé. Neznie to nesúrodo, skvelý drive tam kde má byť a atmosféra stále v štýle Evergrey...možno nedosahuje úrovne IC, RD a pod., ale je tam a je stále mrazivá. Zrejme nejde o divoký skok vpred, ale naštastie ani vzad...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.