INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
ste na něj zlí....
-bez slovního hodnocení-
Milujem Aleša Brichtu (teda jeho hudbu aby bolo jasné). Toto album by som rozhodne tak čierne nevidel. Áno je to najslabšia Brichtova sólovka, ale už o rok neskôr prišiel s vynikajúcim Andelom posledního soudu tak prečo to riešiť že? Zrejme schválne sa tu recenzia na toto album neobjavila. American Bull je zcela určite jednou z najvýraznejších piesní Brichtovej tvorby. Keby aj ostatné skladby tak odsýpaly nemám čo riešiť, to hodnotenie by bolo velmi vysoké. Zbytok albumu už celkom nuda, ale pár dobrých momentov sa tu nájde. Napr. taká Heavens Door či Spravedlnost býva slepá sú dobré skladby. Pri tom mori hitov čo Brichta zložil mi vôbec nevadí jedno slabšie album. Tento pán spolu so skupinou Kabát sú velkou pýchou českej hudobnej scény. Špiniť vlastného krajana mi príde od redakcie dosť úbohé.
-bez slovního hodnocení-
Zoufalá deska.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Slabota a kýč... Doposlouchal jsem to v podstatě jenom proto, abych se v tom ujistil. :-)
Řeknu to takto.: Tohle jsou vyhozené shity( písničky z Arakainů). Tak co k tomu dodat víc.
trapnej kyc. hrozny texty o nicem, hudba taktez, vubec nemam rad Brichtu, vsechny jeho solove desky a Arakain, kterej se snazi byt az krecovite moderni.je spis k smichu.To Bohus: A da se porad poslouchat black metal..:-)
Hrozný hovna.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.