NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Opravdový humus. Bezvýraznost, slabota, textová náplň podobně pitomá, jako má Arakain na Metalmorfóze.
Nejslabší Brichtova sólovka. Bez debat. Těch pár dobrých momentů to nezachrání
Najdou se tam i celkem dobré skladby a texty mi nevadí, naopak někdy jsou docela zábavné (Rozlehlá), ale v porovnání s Andělem posledního soudu je to slabé
Hnus, hnus, hnus a ještě jednou hnus. Škoda, že nejde dát nula:-(
Ohavnost
Tahle deska má místy opravdu kýčovité texty (a taky název). Jinak se mi ale líbí velmi pěkný a povedený zvuk a dechové aranže. Zdaleka to není takový průser, jak se na první poslech zdá. Nicméně přesto měl už i sólový Brichta lepší alba (Růže pro Algernoon, Hledač pokladů). S odstupem času ještě bodík přidávám. Některé písně zde jsou totiž opravdu velmi silné (rytmicky hravé, hodně odlehčené a nekřečovité). Chápu, že pro tvrďáky je to příliš sladké, ale nedá se poslouchat furt jenom black metal :-)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.