THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
jeden z vrcholov zanru a dnes uz zrejme klasika. potom uz islo len dole vodou.
-bez slovního hodnocení-
První demo a Vovin jsou jediné poslouchatelné desky od Johnssonovy kapely.GK je typický příklad přeprodukovaného symfo-metalu,ve kterém těch pád nápadů zaniká.Navíc ten kdo natáhl desku na 81 minut by potřeboval pár ran do kožichu.Prostříhat na půlku a pak by se z toho dalo něco možná vytřískat.Bohužel s touto stopáží je to děsná natahovaná nuda...
Nevenoval som Therion pozornost od ich albumu Deggial ale musel som to zmenit po zhliadnuti DVD k tomuto albumu a musim z uprimneho srdca povedat skvely album klobuk dole
Gothic Kabbalah je výborný album. Naposledy ma dokázali takto osloviť dielom Vovin, čo je už teda pekne dávno. To, čo bolo medzi tým ma nejako nevzalo. K nahrávke som sa dostal v podstate náhodou a očakával som, že si to pustím tak maximálne jedenkrát a dovidenia. Ale výsledok ma veľmi milo prekvapil. Skutočne ma to chytilo. Chrisovi a spol sa konečne opäť raz podarilo napísať skladby hodné mena tejto kapely a kvalitatívne porovnateľné s kultovými vecami vlastnej minulosti. Veru, nečakal som, že budem hodnotiť takto vysoko. Ale taká je realita a ja som tomu len rád.
Jiné, než sme od Therionu zvyklí, musel sem se do toho dlouho zaposlouchávat, ale stojí to zato. Velice rozmanité. Nejlepší songy: Tuna1613, The wisdom and the cage, Perennial Sophia, Son of staves of time
-bez slovního hodnocení-
dobre ale dvě dolu za zbytečne songy
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tak na úvod musím poznamenať, že pre mňa ako fanúšika Therion je Gothic Kabbalah dosť veľkým sklamaním. Veľkým a hlavne neočakávaným vzhľadom k tomu, že táto kapela nevydala od roku 1996 slabšie album. Ale ako sa hovorí aj majster tesár sa utne a možno by to skôr či neskôr prišlo. Že Chris po toľkých skvelých albumoch už nemá dostatok nápadov, to by sa ešte dalo pochopiť. Ale príšerne dlhá stopáž, ktorá ubližuje aj lepším pesničkám, to je minimálne zbytočné, viď. záverečná 14 minútová nuda, v ktorej síce pár pekných momentov je, ale tá dĺžka vás absolútne odradí. Väčšinu skladieb drží nad vodou pár vydarených melódií a refrénov, inak album pôsobí vyslovene rozháraným a chaotickým dojmom. Zrejme to bol zámer aby sa v jednotlivých songoch nedalo orientovať, ale osobne netúžim po tom aby ma po vypočutí hudby rozbolela hlava. Skutočne to musí byť maniak, kto toto album dokáže naraz vypočuť celé. Nad ostatnými vyčnievajú skladby Three Treasures, Wand Of Abaris, Path To Arcady a Son Of The Slaves Of Time, ale v porovnaní s predošlými albumami nič moc. Niektoré hudobné postupy sú vyslovene škaredé a celé album je dosť chladné. Chýba mi viac melódií a jednoduchších heavy metalových vypalovačiek. Zbytočne to Chris komplikuje a naťahuje.
Takřka geniální deska. Bod dolů za dvě-tři slabší skladby na druhé placce. Ta první ale prakticky nemá chybu. A to jsem prosím Theriony nikdy neposlouchal a předchozí čtyři výtvory považuju za monumentální nudu.Nejdebilnější název roku 2007. Nejlepší deska roku 2007. Amen.
Mimořádně příjemné (a hlavně nečekané!) překvapení. Novému albu Therion lze odpustit klasický nešvar v podobě příliš mnoha skladeb, přestože by jich moc ani nemuselo být vypuštěno (pouze Close Up The Streams a The Path Of Arcady). Moc jim pomohlo zcivilnění jejich projevu (= ubrání operních zpěvů). Osobně se mi nejvíc líbí titulní píseň, The Wisdom And The Cage, Trul a The Wand Of Abaris). Bravo! Tleskám!
Na první poslech možná nechytne...ale rozhodně má cenu zkusit i ten druhý...;-)
-bez slovního hodnocení-
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.