OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kašlať na to či sa to podobá na Iron Maiden alebo Accept . Kai sa už asi nezmení , hlavné je že sa o celkom dobre počúva.
-bez slovního hodnocení-
Jeden IRON MAIDEN tu už máme, na co tedy druhý...
Po delší době se Gamma Ray vrací k tomu, co jim šlo nejlíp a co je proslavilo - klasický heavy-speed metal vzor Helloween 1985. Album je tak šťavnaté a nadupané pozitivní energií, že bych to od těch postarších pánů nečekal. Co skladba to hit (především Acceptovská Empress či rozmáchlá Insurrection). Celá deska šlape, tryská z ní radost (křeč široko daleko nikde) a naštěstí si na nic jiného, než na to co je, nehraje. LotF II. se může směle zařadit mezi to nejlepší od Gamma Ray. Ve svém stylu je to to nejlepší co v roce 2007 vyšlo --- To, že je na albu pár pasáží, které jsou ke slyšení jinde, neřeším (natož abych kvůli pár minutám zavrhl celé album). Zaprvé to není poprvé (takže kdo zná Gamma Ray, tak ho to nemůže šokovat), zadruhé jsou to jen jednotlivé úseky a zatřetí se to děje u 90% všech kapel hrající podobný styl. Tyhlety výpůjčky a citace mi vadí jen pokud výsledná skladba i s touto výpomocí za nic nestojí a ještě spíš u kapel, hrající si na "velké umění" (to je u kapel, zakládajících si na originalitě, což se klasického heavymetalu netýká).
Hansen s partiou nesklamal. Je to typický Gamma Ray. Čakal som, že to bude horšie (osobne nemám rád druhé, tretie,... časti úspešných albumov), ale bol som milo prekvapený.
Tak nějak nevím, jestli je pro mě album zklamání, nebo jestli jsem vlastně relativně spokojen. Předně musim říct, že vůbec poprvé mám na albu GAMMA RAY pocit, že Hansen nezpívá moc dobře. To je pro mě poměrně šokující, protože (krom jeho prvotních pěveckých pokusů v HELLOWEEN) jsem ho vždy považoval za vynikajícího zpěváka, který navíc dokáže z každé zpěvové linky na albu vymačkat absolutní maximum. Tentokrát mám pocit, že ve vejškách přiškrceně mečí a na většině ostatních míst jeho zpěv jaksi postrádá šmrnc. Asi už stárne. Všechny nás to čeká. Co se týče skladeb samotných, tak musím říct, že zase o něco větší "nic moc" než minulé album "Majesty". Doby, kdy BR představovali absolutní jistotu a bylo bez diskuzí, že cokoliv vydaj, bude vynikající (to trvalo až do "No World Order" včetně) už jsou asi pryč a zařazují se mezi hromady kapel u kterých člověk už prostě neví a tuší, že nejspíš to bude zase naprd. Na druhou stranu není to tak zlé, jen trochu nehodno minulosti GAMMA RAY. Úvodní flák je průměrná rychlovka, která neurazí a následuje naprosto typicky Gamma Rayovská vypalovačka v tak tradičním stylu, že tradičněji to už víc nejde. :) Proč ne. U Gamma Ray stejně nikdo nikdy nestál o originalitu a umění, ale hlavně o další melodický náklep, který potěší - bez ohledu na množství vykrádaček. Následuje další rychlovka, ve které nejpozději začne mít člověk nedobrý dojem z Hansenova zpěvu (jak jsem již výše zmiňoval) a celkově to v tomto kuse prostě nějak nevyšlo. A nyní přichází zvláštní část alba stvrzující další nešvar - podivný playlist. Proč je proboha všechno našlapané na začátku a na konci? Těžko říct. Rain je typická infantilní Richterovka. Bezva hit, nemám co dodat. Spokojenost. Nyní přichází těžká vata a poté obrovský průšvih mega-shitu "Empress" (vždy jsem doufal, že přesně takhle GR nikdy nebudou znít) a další vata, ve které člověka probudí snad jen hezké kytarové sólíčko. "Opportunity" mohla být nesmírně zajímavá a netradiční píseň, ale bohužel ji poněkud sráží k zemi její prostřední pasáž převzatá z písně "Clairvoyant" od IRON MAIDEN (a tady už nelze mluvit o podobnosti - tohle je naprosto TOTOŽNÉ). Vata, vata, nějaký ten pokus o stadionovou vyřvávačku a dostáváme se k poslední poměrně zajímavé písni. Mohla být vynikající, ale Hansenův zpěv už je místama vyloženě nepříjemný a tahá za uši fakt pekelně. To že tu nemáme nic nového snad nikdo nečekal a ani nechtěl, ale bohužel se tentokrát ani ta rutina až tak nevydařila. Na druhou stranu to prostě není tak špatné. Pěkně se to poslouchá, pěkně to uplyne, ale prostě....Člověk musí zavzpomínat na "Somewhere Out...", "Powerplant", atp. a v tomhle srovnání už novinka nemá šanci uspět. Název ignoruji. Nemá to s "Land Of The Free" absolutně nic společného.
dobre sa to pocuva a to je hlavne. inak keby na koncerte helloween nezahrali stare skladby tak nemaju z novymi sancu na tie nove on gamma ray .
Druhy dil LOTF se narozdil od vyborneho prvniho moc nepovedl, urcite jedno z nejslabsich alb Gamma Ray.... I tak lehce nadprumerny power metal.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Jen kvůli několika citacím pohřbít album... Podle mého jde o nejepší materiál od SOIS. Plné svěžích hitůvek, s minimem slabých míst.
síce nie som fanúšik skupiny ale tento "album" je veľmi priemerný
Poslední alba Gammaray mi v podetatě nic neříkají. První "Land..." mám rád moc, "somewhere.." snad ještě víc, ale tohle? Od "Majestic" to snimi jde v mích očích pořádně z kopce. A to je škoda, kura.
Já bych to tak tragicky s těmi vykrádačkami neviděl. Ano, odkaz Helloween a Iron Maiden se přeslechnout nedá, ale co na tom, když se to tak skvěle poslouchá? A zajímavé je, že z desek GR, které byly v recenzi a v komentářích redaktorů zmíněny, se mi právě vychvalovaná "Powerplant" líbí ze všech nejmíň! :o) Ale co člověk, to názor...Poslední tři počiny Paprsků s povděkem kvituji a už balím kufry na druhou výpravu do země Svobody. I když vím, že už to nebude takové překvapení jako minule, ale jsem si jistý tím, že bude o co stát. Mimochodem, ani jeden z redaktorů zjevně nepochopil význam symbolů na obalech Gamma Ray. Ty "egyptské" pyramidy nemají nic společného s Egyptem, ale jde o symboly iluminátů,členům náboženského hnutí vzniklého ve 14. století (známí také jako Bratři Svobodného ducha - nic vám to neříká?) a jejich název je spojován s tzv. Novým světovým řádem (tedy anglicky New World Order). Už jste doma? :)
Pro mě urcitě překvapení. Po trochu temnější Majectic přišli opět s veselým power metalem, jaký mám v jejihc podání rád. Welcome to the real world and the show!!!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.