OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
najhorší album Bodom??? veď oni ešte žiaden dobrý nenahrali preto ich albumy sú všetky podobne podpriemerné.
-bez slovního hodnocení-
Nepamatuji si album, které by mě více dohnalo ke vzteku, než právě tohle. Od skupiny, od které můžu všechny desky jsem rozhodně nečekal, že mi naservíruje takový patok těch nejhorších a nejpitomějších riffů a sól, které vůbec jdou vymyslet. Na řízný zvuk jim z vysoka seru, když material nestojí ani za starou belu. Hnus velebnosti, šel okamžitě do koše.... Alexi by měl jít na odvykací kůru, jinak si nedovedu představit, jak bude vypadat další deska. A vůbec, vlastně vůbec nevím, proč dávám ten bod navíc.
Nic moc. Mdlý, nevýrazný. Ale překvapující? To už snad ani ne. Spíš celkem očekávaná šeď.
tahle fošna je jejich nejhorší....vůbec mne nezaujala
Pád pokračuje. Příštím albem si hrábnou na dno....
Najagresívnejší, ale aj najprimitívnejší (ak to ešte ide) Bodom. Nič som nečakal, nič som nedostal, takže sklamanie nulové...rovnako ako dojem po 4 vypočutiach. Jediný naozaj dobrý Bodom je Follow The Reaper. Keby krútili aspoň z polovice tak nápadité riffy a sóla ako sam im podarili na treťom záseku, bolo by to vysoko počúvateľné. Inštrumentálne kvalitné, ale bez výraznejších nápadov, no a za spev s textami ako vždy tri body dolu...
Louža zbytečně přeceňuje, systém čárek je jen záminkou jak tento potrat bodově úplně nepotopit. Album je ryze průměrná nahrávka, která nemá vlastní ksicht a lze ji zaměnit za mraky dalších, podobně znějících. Skvělý zvuk? Ale prosím vás, takhle zní stovky druho(až třeti)ligových kapel... Jediné plus dávám vskutku výborné "Banned from Heaven" (byť je to spíš vykrádačka Hypocrisy) a docela zábavné "LoBodomy". K coverům: ty jsou oproti originálům silně zprzněné (obvzlášt moje srdcovka "Just Dropped In" ztratila vše ze svého kouzla), ale i tak převyšují co do zábavnosti většinu materiálu.
Agresivita a nadupanost na ukor melodii, stale tie iste klavesove zvuky, Alexiho hlas mi pomaly ide na nervy a par umnych solovych pasazi ... celkom rozporuplny album.
Dal som tomu par posluchov ale nicim ma to nezaujalo...Kedysi som ich este celkom mohol no najblizise budem musiet rozmyslat ci od nich este nieco vypocujem.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.