OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ale ano ,napriek hroznej dlzke ,je to dobry album,ktory aspon u mna nebol na prvy posluch.Vyzdvihujem vykon Roba Halforda ,kultivovanost a profesionalita,hra pocitov.Snad len bicie mohli byt troska farebnejsie a gitary o cosi vyraznejsie ,ale to je moj nazor.Mam pocit ,ze sa tahalo najma z doby 70s.Som zvedavy co dalej.
slysel jsem par skladeb a musim rict ze hrozna nuda....tak jsem si poslechl nostradama, coz podle mnohych by mela byt jedna z nejlepsich skladeb na albu, mno..klavesy se zvukem horsim nez ma moje 10 let stare casio, vycichly kytarovy "riff" a jedna velka a neprehlednutelna NUDA...chtel jsem to zkusit, ale je mi lito
Pro mě je to nejlepší album od Judas. Lepší než Painkiller, který pro mě dlouhou dobu představoval metalové absolutorium! I přes svoji délku je toto album vyváženější. Chytlo mě to na první poslech. Někdo namítne, že nepřišli s ničím novým, ale pro mě jako fanouška "klasického" metalu je o to větší radost poslouchat některé klasické postupy. Evokuje mi to novinkové album Zimmers Hole, kteří na osvědčených metalových postupech také staví a zní to fantasticky...
-bez slovního hodnocení-
Budu opakovat slova někoho, kdo to už sem psal: "Nejlepší album od dob Painkillera" ... teda kromě Jugulatora (na něj mám velkou slabost)
Za prvé bych chtěl podotknout, že je mi úplně jedno, kolik se celosvětově prodalo nebo ještě prodá kusů, stejně jako je mi jedno, kolik Halford vyzpíval oktáv. Je mi také jedno, že Judas Priest jsou dědci… je mi vlastně všechno kolem této skupiny tak nějak jedno. Na „Nostradamus“ jsem se ale těšil. Jenže to nebylo těšení na poslech této desky, ale na trapas, který jsem od Roba a spol. očekával. Čekal jsem blamáž ve stylu Gods of War od Manowar. Dočkal jsem se ale něčeho úplně jiného a já před touto legendou smekám. Vytvořili dílo, které mě srazilo na kolena a to rovnou na první poslech. Opravdu netuším, kde tihle dědoušové pobrali sil a hlavně nápadů na vytvoření takřka dvouhodinového materiálu plného skvělých melodií. Musím říct, že zpěvák Rob Halford mi hodně často na deskách Judas kazil poslech svým jekotem, tady se ale naštěstí tohoto nešvaru vyvaroval a jeho projev je velice kultivovaný a na poslech příjemný. Nostradamus není jenom nejoriginálnější deskou kapely, ale také nejlepší za celou jejich bohatou kariéru a zřejmě bude v mém osobním TOP CDs 2008 na čelních pozicích. Bravo Priest!
uff, album muselo odrovnat vsetkych odporcov a zaujatych ludi judas priest, album je genialne , halfordov vykon, melodicke linky, kvalitny zvuk, tajomno, nadcasovost..........toto necakal nik.dakujem judas priest
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Nádherné album, které bohužel u mnoha poslouchačů dojede na svou velkou stopáž. Většina ldí si už z principu odmítá pouštět takhle dlouhé desky a když si je pustí, tak je pak nevnímá. Nicméně tohle je koncept jak má být - konečně. Jedno z nejlepší alb kapely a rozhodně nejpropracovanější album kapely. Překrásné melodie střídají tryskající gejzíry kytar a nadtím vším stojí zpěv Roba Halforda, který je pevný jako skála. Když má drápat, tak drápe, když má hladit, tak hladí, když má trpět, tak trpí. Jeden z nejkomplexnějších robových výkonů vůbec. Judas Priest dokázali, že Angel of Retribution bylo jen připomenutí, že jsou zpět. Takový "calm before the storm". Ano najdou se i slabší věci, např. Lost Love, tyhle skladby nejdou pustit samotné. Ovšem při poslechu celého alba stejně skvěle zapadají a tvoří temnou a pochmurnou atmosféru. Krásné album..
Ja si od Judas poslechnu maximalne Painkiller a paradoxne Jugulator, nove album opet zapadne nekam do kouta meho HDD.... Prumer, pul bodu za to, ze je to lepsi nez predhcozi dilo. Ale ta stopaz....
Člověku dá problém prokousat se celou stopáží najednou, materiál samotný je ovšem slušný.
Dal by som aj viacej, ale ta dllllzka ( a nuda na zaciatku 2 CD).
Nejlepší album od Painkiller!!! A že je zpomalený vůbec nevadí! Jinak délka je v pohodě.
Minulým comebackovým albem Judas Priest fanoušky ujistili, že jsou zpět, zrekapitulovali svou tvorbu se svým nejslavnějším zpěvákem a nyní je opět čas se do toho opřít a vyrazit (jako téměř na každém jejich albu) o krok dál a ukázat tak "heavymetalovému" světu, že jít kam stále je. Nostradamus poslouchám horem dolem a nemůžu uvěřit, že ty dědkové něco takového dokázali! Na albu není žádná vyložená vata (i ze zpočátku nenápadných věcí se po více posleších vyklube něco kloudného) a i ty intra tu nejsou jen tak, že se to tak u podobných projektů dělá, ale obsahují tolik nápadů, že by se na nich mohly postavit celé skladby. Celkově album působí pestře, přesto kompaktně jako pevný celek. Jidášům se nejenže podařilo složit několik opravdu excelentních kousků (se skvostnými kytarovými gejzíry), ale celé album propojili tak úžasně temnou atmosférou, jako nikdy předtím. Nostradamus se může směle postavit vedle takových alb, jako Painkiller, British Steel či Jugulator. Nejsilnější skladby (i když i ty nevyjmenované jsou velmi nadprůměrné): Revelations, Pestilence And Plague, Death (nejtemnější píseň alba a vrchol prvního aktu), Persecution, Alone, Nostradamus, Future Of Mankind (vrchol druhého aktu).
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.