OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Call to arms, a Warriors jsou supr hymny, jinak nuda vata
Tak tady se trochu přimluvím. Být z toho minialbum s Call to arms a poslední čtveřicí songů, tak bych z toho sral do gatí. A ten zvuk je perfektní. Jak píše GLAMNTRASH, nebýt té trilogie, máme další skvělé album Manowar (teď nezohledňuji nadělení v podobě následujících alb).
Myslím že největšíproblém je tady uspořádání skladeb. Kdyby nebyly uspořádány tak debilním a nepochopitelným způsobem, myslím že by se průměrné hodnocení zvedlo tak na šest a půl bodu.No já zlej nebudu. Album zachraňuje výborný sound, skvělé skladby jako Call to Arms, fight for Freedom, Swords in the Wind, Warriors, House of death... Mě se líbí i všemi odsuzovaná Nessun dorma. Dva body dolů za nepochopitelnou pitomost An american trilogy a bod za zbytečnou the march.
Boze moj... pesnicky absolutne bez napadu, a stale umierame za metal... titulna vec je vyborna, hand of doom celkom dobre slape, call to arms sa da...
Swords In The Wind a WOTW United ujdou, jinak hrůza a děs. A to jinak proti ,,Kings Of Metal´´ (cha, cha) nic nemám.
-bez slovního hodnocení-
Slabota, aj keď úvodý a tri záverečné songy sú celkom v pohode. Fanúšikmi opevovanú titulku neznášam a zvyšok tiež len vata. Ale starú tvorbu mám celkom rád takže kritický nebudem.
Manowar su čim ďalej väčšia sračka a ten ten spev alias rozprávanie nejakého bojovníka no otras ale nájdu sa tam aj celkom dobre fľaky priemer
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Do p..e ja fakt nerozumiem, čo skoro všetci proti ním máte, sú to síce čo sa osobnosti týka úplni tupci, ale hudba je druhá vec a ich spevák má úplne geniálne zafarbený hlas, takto má podľa mňa znieť poriadny metalový hlas. ..... a k albumu samotnému, počul som ho len letmo, určite to nie je druhý Louder Than Hell, ktorý je u mňa v Top 10tke všetkých metalových albumov, ktoré poznám, ale rozhodne to je aspoň priemerný album..... Ľudia, toto je fakt úbohe, z princípu alebo kôli svojím komplexom voči kapele dávať automaticky 1,2 a podobne....Ach jaj....... Pre 7metalHeart - to s tým orchestrom máš pravdu....
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.