NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Doufam že mě neukamenujete ale tohle je konečně dobrý album. To předtím byl někdy fakt bordel.
pristupoval jsem k tomu bez jakychkoli predsudku a bavi me to
bavi
Za stiahnutie to stojí, atmosféru to má slušnú, niečo ako pokračovanie Filosofem bez tých "ambientných" zbytočností. Nejaký talent Vikernes má, asi mu nebude vhodné pripomínať jeho staršie vyjadrenia na tému metal, ale dajme tomu že on bol vždy "špeciálny". V base sedel, ale nie za názory, pokiaľ ide o tie a o ich vývoj, v súčasnosti mi nepripadá byť o moc viac než v podstate neškodný rojko s hordou nekritických zbožňovateľov. S názormi je to vždy tak, že možno prijať cudzie, alebo si urobiť vlastné. Tých vlastných má Vikernes iste viac než jeho adoranti, že je ich kvalita všelijaká, to je druhá vec. Keď sa to tak vezme, na fórach hociktorého slovenského "mienkotvorného denníka" sú takýchto "svojráznych filozofov" tri prdele, akurát že spokojne flatulujú v "anonymite" a "nandávajú" to "židom a negrom":-D
překvapivě dobré
Po treťom vypočutí zatiaľ takto...
Nebýt nálepky Burzum, tak po Belusu neštěkne ani pes. Dobré nápady by se daly spočítat na prstech jedné ruky a po atmosféře předchozích alb není ani památky.
-bez slovního hodnocení-
Hudebně v roce 2010 už poněkud srandovní ;)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Viac menej súhlas s recenziou, ale škoda Vargovho hlasu....budeš mi chybať... :D
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.