walram
9 / 10
Tak to jsem koukal a především poslouchal!
Novinkové album norských symfonických blackmetalových satanášů se poslouchá vskutku skvěle!
Když mi kamarád (před koncertem Blind Guardian na Flédě) říkal, že mu toto album připomíná jeden velký soundtrack, říkal jsem si v duchu, že to už tady několikrát bylo a co by vlastně od nich čekal jiného.
Po mnoha posleších mu dávám plně za pravdu. Řekl bych, že se zatím jedná o jednu z nejlepších fúzí metalové a symfonické hudby - především zvukově. Ani samotné skladby (bez orchestrace) nejsou špatné. Co se týče čistých vokálů (Snowy Shaw), do některých pasáží se hodí méně, jindy více (třeba závěrečný cover od Párplů je jedním slovem vítečný), i když Vortexovy vokály byly unikátní.
Album Dimmu Borgir, které je posluchačsky nejvíce otevřené v celé jejich diskografii s potenciálem přitáhnout nové fanoušky.
Nejlepší songy: Gateways, Dimmu Borgir, The Demiurge Molecule, A Jewel Traced Through Coal a Renewal.
To si nechám vskutku líbit! Abrakadabra!
P.S. Jedničkou u mě i nadále zůstává Puritanická Euforická Misantropie - byla přeci jen první...