THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Therion je naprosto přesná definice metalového kýče,v tom nejhorším slova smyslu.U některých kapel ten kýč člověk i hledá(Nightwish,novější Dimmu..)Ale u Johnssona(protože Johnsson=Therion) vystupuje už od Vovin ten nejhorší kolotočářsko-pseudooperní skladatelský přístup,jaký zdobí i Sitra Ahra.Dva body za produkci a zvuk s poznámkou :Jediné opravdu dobré cd Therion bylo první demo..:)
Sitra Ahra je album, ktore sa podla mojej mienky velmi podarilo. Therion je kapela, ktorú som vždy vnímal srdcom a jej hudba má vyslovene emotívny charakter. Som skutočne rád, že po minulom prešlape v podobe chladného Gothic Kabbalah sa vrátili k tomu, čo im je vlastné a síce mixu heavy metalovej hudby s opernými vokálmi a gotickou atmosférou. Hudobne naviazali na dvojalbum Lemuria/Sirius B a veci ako Sitra Ahra, Hellequin či Kings Of Edom si fanúšik zamiluje už po prvom vypočutí. Istotne sa nájdu aj slabšie miesta, ale tá úprimnosť a zanietenie tam rozhodne je. Pri niektorých pasážach som sa aj pousmial - Therion stále vedia pobaviť v dobrom slova zmysle. Spestrením je prirodzený ženský vokál, čo zostalo z minulosti sú geniálne hudobné postupy, krásne aranže, chytlavé piesne a hlavne originálny feeling hudby Therion.
Len aby som opravil celkové hodnotenie dám 10/10. Ináč je to na 6-7/10. Komu sa nepáči nech si púšťa Justina Biebera alebo Rytmusa, mudráci.
Co už, no pěkné to není. Jen kdybych chtěl někoho potrestat hodinkou šmrdlání tak mu to s chutí pustím. Stále si radši poslechnu alba z 90´ a budu čekat, že je snad ještě něco osvítí. Hůl ještě nelámu-třeba časem.
Ako priamy následovník skvelého Gothic Kabbalah príliš neobstojí, ale rozhodne sa nejedná o zlý počin.
Kdeže jsou časy Gotické kabaly!!! To bylo velké překvapení. Dalším překvapením ale je, že se Therion nevydali úspěšným směrem nastoleným právě minulým albem. Opět nastoupily operní vokály a přehnané sbory (i když v Hellequin se mi ten mužský fakt líbí) - prostě návrat do časů Lemurie a Siria B. Album koneckonců z té doby údajně pochází. Opět na některých místech uslyšíme vypůjčené (např. Fantóm opery) nebo značně infantilní melodie (některé pasáže v Kings Of Edom, Land Of Canaan a Cu Chulainn). Vrcholem infantility je závěrečná Children Of ... (ta patří skutečně jen do Studia Kamarád). Na druhou stranu zde jsou i povedené skladby - např. Unguentum Sabati, Hellequin a Kali Yuga III. Jsem zvědav, co bude příště!!!
odnikadial nikam... Therion...
Nie je to take zle ako tu niektori tvrdia. Miestami chybaju napady, polovica desky sa tiahne v rovnakom tempe...
-bez slovního hodnocení-
Já dávám 1/10. Myslím, že si takové hodcenocení tato deska zaslouží. ALe je to jenom můj objektivní názor.
No fuj .
Gothic Kabbalah je sice zajímavější (a možná i lepší). Osobně si myslím, že kdo to po pár posleších odsoudí takovým způsobem, že tomu dá nízké hodnocení, tak shazuje především sám sebe. Nechápu, jak Vytek může napsat, že za píseň Kings Of Edom by měl jít někdo sedět. Na takovou nenávist jsem tady ještě nenarazil. Já si myslím přesný opak. Osobně se půjdu podívat i na koncert. Možná na oba. Nebudu klesat na úroveň lidí, kteří desce dávají méně jak 4 body - a proto dávám relativně objektivní hodnocení, aniž bych zvedal průměr (to bych dal za 10 bodů).
Nikdy som nepochopil ako moze takto podpriemerna 4akordova vypelichana kapela mat taky silny status v ramci metalovej sceny. Album som na moje vlastne prekvapenie dopocuval. Bodka.
Tahle deska se mě líbí celkem dost, myslím že tímhle směrem by se měli Therion ubírat, nekomu se to možná nelíbí. OK. Nicméně s bodováním to vidím jako PEMIX (o 2 příspěvky níže), taky bych hodnotil objektivně, ale tady na to všichni se... takže já budu taky a dávám za...
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.