THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
pre mna jedno z najlepsich prog rock/ metal albumov.
-bez slovního hodnocení-
Dokonalé. Lande už takovej výkon nikdy nepodal, jen v izolovanejch skladbách.
-bez slovního hodnocení-
Co napsat k desce, která mě po tolika letech při poslechu ještě nikdy nezklamala? Nejlepší deska s Landem (pravda, Worldchanger k tomu má blízko, ale tohle je víc), instrumentálně fenomenální (ta basa...). Nedat deset tady, tak asi nikde jinde.
Tam se tehdá snad všichni zbláznili. Společně s Worldchanger a Beyond Twilight Landeho top.
najlepší album od landiho.
-bez slovního hodnocení-
Jorn zde odvání skvělí výkon. Stačí pár poslechů a vžijete se do toho.
Suhlasim s Dudrim.
Dobré inštrumentálne výkony a na to, že takýto štýl vôbec nemusím, sa to celkom dá počúvať.
Ty kokos to je co? Totalna popicovka je to! Takuto hudbu som teda velmi dlho nepocul. Smutne vsak je ze kapela uz neexistuje. Urcite si idem zohnat aj prve album.
-bez slovního hodnocení-
Takřka dokonalá hudební mozaika, která funguje i na stý postech. Co funguje, ono to i po takové době roste. Jednoznačně nejlepší Lande všech dob a kvůi té fenomenální base jednou zaprodám duši.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.