OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Ich najlepší album!
Místo kýčovitého a veselého hevíku z přelomu milénia (proč ne), pokus o "temnou" atmosféru..Fujtajbl
Infected je paradne heavy metalove album. Ak bude aj novy album v takom style tak nebudem namietat.
Tak teda nejsem fanouškem Hammerfall, ale tohle album trhá prdel! Temnota a melodika skladeb jdou ruku v ruce a nabízejí prvotřídní heavy metal! Kurevské překvapení a bomba album!
Hammerfall se vzchopily a po předchozím uhuhlaném a nevýrazném albu se vrátily k solidní metalové práci. Skvělé kytary, tradičně výborný Cans a taky konečně kvalitní singl ( B.Y.H.). Naživo jim to šlape taky mimořádně, což potvrdily na MOR 2011.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Udělat z tohoto 11 skladeb, to snad dokáže jen Hammerfall...
Po zhliadnutí obalu k novému albumu Infected a otrasného videoklipu k pilotnému singlu One More Time (skladba sama o sebe tiež nič moc) som ani nemal chuť oboznámiť sa s týmto "dielom". Časom mi to ale nedalo a zistil som že album ako také nie je až tak hrozné ako tomu napovedá jeho propagácia. Nedávno som si hodil lepšie skladby z posledných dvoch albumov na CD a musím povedať, že predošlé No Sacrifice No Victory mi príde rozhodne lepšie hlavne vďaka perfektnej produkcii a všadeprítomnej energii, čo sa o Infected nedá povedať ani náhodou. Novinka je najhoršie nazvučené album kapely (to už Glory To The Brave má lepší zvuk) a pôsobí ako nahrávka z prvej polovice deväťdesiatych rokov. Predovšetkým bicie sú otrasne nazvučené. Hororová tématika sa tiež dala spracovať omnoho lepšie, napr. spracovanie nejakého konkrétneho hororu a nie len smiešne hranie sa na zombie. Temná atmosféra je prítomná len v najlepšej skladbe Redemption (skvelé riffy, vydarené melódie a rytmika, podmanivé klávesy na záver). Je tu aj krásna balada Send Me A Sign, síce nepôvodná ale HammerFall je vtiskli vlastnú charizmu a Joacim ju naspieval velmi precítene. Ďalšie dobré songy sú Bang Your Head, Dia de los muertos a 666-The Enemy Within. HammerFall znova potvrdili že nie sú schopní natočiť na požadovanej úrovni album ako celok a tentokrát ich pochoval aj zvuk, ktorý bol predtým ozdobou tejto bandy. Netušil som, že zrovna na metalopolise použijem v prípade HammerFall nižšie hodnotenie ako autor recenzie, ale snažím sa byť objektívny.
louis, stray a spol. - kdo vám řekl, že vaše slátané recenze mluví pravdivě? No Sacrifice, No Victory mi přijde skvělá i po několikanásobném poslechu, Infected jí směle následuje. To, že se vám HammerFall z jakéhokoliv důvodu nelíbí (neni to black metal? nevyslovuje slávu metalopolis?) ještě není důvod obracet proti nim veřejnost. Jestli vám vadí "neopravdost" HF nebo "povrchnost" Manowar, jděte poslouchat Mayhem nebo Cradle Of Filth. Hammerfall je dobrá kapela, tady jde především o poslech, ne o umělé nepřátelství. A jak čtu názory ostatních čtenářů... Buďto dají poslouchat své uši, nebo slepě následovat ovlivněné recenzisty. Co se týče změny zpěváka... Ten idi*t, co tohle napsal, nemůže bejt nikdo jinej než někdo z redakce pod falešnym pseudonymem...
ale ale, ved to vobec nie je totalny prepadak, ako od kladivarov uz tradicne s poslednymi albumami cakam... velmi podareny heavik, zopar excelentnych skladieb, zopar traposin, ale celkovo prudko pocuvatelne... na endlich... :-)
Změna producenta panáčkům jen a jen prospěla! Album má nejlepší zvuk v dějinách skupiny a některé skladby jsou mimořádně povedené (Patient Zero, One More Time, Immortalized a zejména 666-The Enemy Within a závěrečná a nejlepší Redemption). Jsou tu ovšem i průserové záležitosti jako Let´s Get In On (ach ten vyřvávaný refrén!) a zejména stupidita B.Y.H. a též refrén z I Refuse drásá duši a uši. Ve výsledku ale velmi povedené a dospělé album, na němž mi však chybí kytarová práce Stefana Elmgrena v sólech.
ale jo, dobře se to poslouchá a to čím dál lépe...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.