Morbo
6 / 10
Album je to sice trochu jiné, než bylo posledních několik, ale na druhou stranu je výsledný efekt stejný - pár bezva momentů, které baví, se najde, valná většina alba nebaví. Album působí rutinním a chladně profesorským dojmem. Nejde to od srdce. Ale pánové jsou dostateční profíci na to, aby to znělo alespoň důstojně a smysluplně. Jinými slovy: další album DT.
Nevěřím, že na tomhle už se někdy něco změní, ať se Portnoy vrátí (jako že natuty) nebo ne.
Album se rozhodně obrací do minulosti a tak trochu sází na jistotu. Ač mám "Images And Words" velmi rád, tak tohle rozhodně nekvituji s povděkem. Osobně nestojím o album DT, které zní jako DT. Stojím jen o album DT, které bude skvělé od začátku do konce. To jsem nedostal nejpozději od "Six Degrees..." (když přimhouřím obě oči).
"A Dramatic Turn Of Events" je rozhodně o dost vyklidněnější, méně metalové a méně pompézně okázalé. Je více klávesové a zasněné. Ale jak jsem psal na začátku - je to hudební rozdíl, který na výsledný dojem vliv nemá.
Nejvíce mě mrzí asi to, že DT už si s hudbou prostě nehrajou. Oni jen nechávají výrobní linku v provozu. Už nevyšperkovávají. Proč se např. krom první poloviny "Bridges In The Sky" a ještě pár drobných momentů skoro nikdy neodehrává pod zpěvem nic zajímavého? DT se uchýlili k pouhému "plochování" pod Jamesem, ale on bohužel není až tak charismatický frontman, aby to sám utáhnul. A problém je, že instrumentální pasáže nejsou dostatečně zajímavé, takže je to celé tak trochu začarovaný kruh.
Takže tu máme nové album DREAM THEATER. Sláva. Akorát to tentokrát není rozdělené na "dobré" a "špatné písně", ale celé je to tak nějak roztroušené. Na albu není vyloženě blbá píseň (no, možná krom "Build Me Up, Break Me Down"), ale na druhou stranu, není na něm ani žádná vyloženě zábavná.