THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Povedená, barevná a nesmírně chytlavá deska.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Opět se změnila sestava, přibylo víc samplů, elektroniky a kláves, který drží nad vodou Oliho zpěv/řev, protože bez těch všech digitálních vychytávek by to nezazpíval ani náhodou (jestli bude chlapec takhle pokračovat, za pár let bude mít hlasivky v kýblu). Vůbec se mně nelíbí zvuk celé desky - působí to uměle, bicí, kytary... všechno. Trochu se bojím, že to směřuje cestou Linkin Park, kteří už by dnes mohli vystupovat v podstatě jenom jako jeden DJ. Některý skladby jsou vyložený hitovky, nejsou špatný, ale už to nemá ten drive, kterej byl na předchozích albech. Melodičnost je dobrá věc, ale nesmí se to v tomhle žánru zase tak moc přehánět. Zároveň mám pocit, že je to jedna velká zpověď (viz texty a celkový hudební pojetí) celé kapely za ty drogový a alkoholvý večírky, kterých nejspíš nebylo málo, aneb jak Oli jednou řekl na koncertě "...kvůli drogové závislosti jsem byl na pokraji smrti, skoro jsem zemřel..."
-bez slovního hodnocení-
...mainstream ma nebaví...chlapci šlapú...bez duše...
-bez slovního hodnocení-
Moji obľúbenci, ku ktorým som sa dostal ani neviem ako.
Dost dobře sklyšitelný posun správným směrem. I když, mne baví vlastně všechny placky. Nejzábavnější squarda posledních 3 let. Uauuu:)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zabavny produkt, mna bavi. Sorry.
Celkem nadprůměrný crossover,jen nevím jestli to není trošku škoda,předchozí desky BMTH a hlavně There Is a Hell,byly hodně nápadité,různorodé a i v rámci metalcoreu neklišovité. Sempiternal je deska na které není po neklišovitém metalcoreu už ani stopy,všechno se odehrává ve volnějších tempech a v jiných dimenzích rocku/metalu.To všechno je fajn,jen si myslím že takhle zajímavá kapela měla pokračovat tou trnitější cestou originálního metalcoreu. Novinka je pohodovka co neurazí,ale ani nějak zvlášť po přechozích deskách nenadchne.Kdo má BMTH rád ať si přičte bod,já za to jak si "ulehčili" život dávám méně...
Ještě větší bravo-mainstream než jsme doufali, což kupodivu neznamená, že by se deska poslouchala vyloženě zle. Několik písní se náhodou velice povedlo(The House of Wolves, Empire, And the Snakes...), zato některé jiné jsou lehce otravnější rádiovky. A Oli docela překvapil, naživo to bude ovšem boj....
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.