THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Album, posúvajúci tvrdú hudbu ako celok do nových, dokonalejších dimenzií.
no, jo, protimanowarníci se opět sešli na metalopolis :D louža, naše "zulíbáníhodná tvářička" a "chytrej klučina"... Musí dát za každej nápis Manowar ochranou známku jenom proto, aby parodoval něco, čemu nedosahuje ani po kotníky A ještě něco... protože si několik lidí myslí, že progresivita je moderní, ještě neznamená, že jí musí hrát každej
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kvalitním rockem našlapané album. Nemohu jinak než 10/10.
Dovolím si použít slova jednoho z předchozích hodnotitelů: Sengir 1.8.2005 20:23 "Kdyby Manowar vydali celé album složené z písní podobné kvality, hodnotil bych.." a pokračuji - tak za sedum. Tím pádem je tento singl za pět.
kazdy kto da niecomu takemuto hodnotenie 10 je asi dusevne chory
to manoman : nenosis nahodou kozene nohavice?nemas nahodou priatela rovnakeho pohlavia?nevyrabas vo volnom case mece?nemas harley? lebo ak hej tak potom mozes takemuto odpadu davat za 10
oni su taki vtipni:)
-bez slovního hodnocení-
no fuj
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.