OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Trochu nevyvážené album, ale pořád skvělé.
album ktory je na rovnakej urovni ako graveyard..trochu zaostava len tym pribehom ale fakt super..odporucam
Pro mě to bylo vcelku těžké na poslech. Něco mi tam nesedí - po Graveyard ale asi lepší album natočit nešlo. Příběh a atmosféra jsou klasicky vymakané, ale hudba někdy trochu pokulhává.
Mně tohle album přijde lehce nevyvážené. Na jednu stranu písně tak nářezové, že doslova nakopávaj prdel („LOA“ House, One Down Two To Go), písně zajímavé a chytlavé (titulní - ale oposlouchá se) a pak písně naprosto nevýrazné. Ale musím uznat, že atmosféra je dost hutná a závěr alba skoro tak děsivý jako moje zbožňované "Them", takže zůstanu vysoko...
Tak to mi nezbývá než s vámi souhlasit. Voodoo je jednoznačně jedno z nejlepších alb našeho oblíbeného Krále. Jak hudba tak text i hlas nemají chybu!
Tohle album na me zapusobilo takovou zvlastni atmosferou, ktera me pri poslechu vzdy velice pohltila. Jednoznace jedno z nejlepsich alb Kinga.
Jasná věc! Příběh, hudba.. geniální. A ještě ke všemu Kingův nečekaný ďábelský smích na samém konci desky!
Vedle alba Graveyard mé nejoblíbenější od KD... Nepostrádá moment překvapení, perfektní textovou složku a správnou temnou atmosféru... Bravo, pane Král, tohle se Vám opravdu povedlo...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.