PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jak ten čas letí… Jsou to už tři roky, co byl nebohý Blaze Bayley téměř z hodiny na hodinu vykopnut z IRON MAIDEN. Za tu dobu se však stačil na hudební scéně etablovat jako samostatný umělec, vytřít řadě kritiků zrak svým debutem „Silicon Messiah“ a plynule navázat loňským albem „Tenth Dimension“. Jenže Blaze není dnešní, dobře ví, jak krátká je lidská paměť, a tak celkem správně nechce poskytnout svým fanouškům čas k oddechu. Proto pilně jako včelička koncertuje kde se dá a na důkaz své dobře odvedené práce nás jakoby bokem poctil aktuálním živákem „As Live As It Gets“.
Je sice trochu polemické, zdali vydávat dvě CD živé nahrávky s pouhými dvěmi studiovými alby na kontě, ale nesmíte zapomenout na to, že Blaze není na hudební scéně žádný nováček. A tak hned po otvíráku „Speed Of Light“ zazní stará známá „Two Worlds Collide“, z repertoáru IRON MAIDEN a hned po ní také stará, ovšem rozhodně ne známá, „Steel“ od WOLFSBANE. Z čeho vybírat tedy Blaze rozhodně má. Nehledě na vlastní materiál, který jak se zdá na koncertech taky skvěle funguje. Skladby jako „Born As A Stranger“ a „The Brave“ patří určitě k tomu nejlepšímu, co může Blaze předvést. A v ničem si v koncertní podobě nezadají s epičtějšími kousky typu „Stare At The Sun“ nebo třeba „Tenth Dimension“.
O tom, že by mohl Blaze vynechat „Futureal“, nemůže být ani řeči, o to víc ale překvapí skrytá hymna „Sign Of The Cross“, kterou já osobně velmi ctím, a to jak v podání IRON MAIDEN, tak v Blazeově projevu. Jako klad bych viděl skutečnost, že i když tyhle skladby zpívá Blaze, rozhodně nemají zvuk IRON MAIDEN, je tu kladen víc důraz na riffy a i melodické linky zní tak nějak… jinak, což je bezva. A aby nebylo těch Maidnů málo, přihodil nám frontman ještě třešničku v podobě skladby „Virus“, kterou mám strašně rád a jsem hrozně nerad, že se jí v řadách IRON MAIDEN nedostává náležité pozornosti. Suverénně nejzvláštnějším kouskem z celé dvojplacky je cover verze „Dazed & Confused“ od LED ZEPPELIN, která tedy rozhodně stojí za poslech.
Pokud bych se měl vyjádřit ke zvukové dramaturgii nahrávky, budu muset být skeptičtější. Ne rozhodně nejde o práci nějak odfláknutou. Právě naopak. Zvuk je hutný, čistý, skladby rozhozené tak, aby CD nenudilo, ale… ale… není to „živák“. Živý záznam možná, ale ne živák. Blaze skvěle zpívá, kapela mu zručně sekunduje, ale po celou dobu mi nějak nesedí celková (ne)spojitost nahrávky. Skladby nebyly nahrávány na jednom koncertě, jsou to spíš střípky poskládané z více vystoupení. Veškerá jiskřící magie mezi obecenstvem a kapelou tím byla úplně znehodnocena a dává tím nahrávce pouze punc jakéhosi živého best of. Není zde patrná jediná nadbytečná finesa, kterou by kapela zpestřila svůj set oproti nahrávce ze studia a do rukou posluchače se tak dostává jen to co už důvěrně zná z albového podání. S výjimkou před a po skladbového jásání publika. Což mi ale připadá trochu málo.
Toto album mi zkrátka přijde málo živé. A přestože na současný live průměr určitě dosáhne, mezi klenoty se určitě nezařadí. Mám-li srovnávat s konkurencí, tak mnou nedávno recenzovaní ANCIENT RITES byli tedy mnohem lépe zpracovaní a přínosnější nežli BLAZE. Lépe si vedou i kolegové ANNIHILATOR, které naposlouchávam pro další recenzi. Jméno bývalých chlebodárců IRON MAIDEN a jejich geniální „Rock in Rio“ raději ani nebudu vytahovat.
7 / 10
Blaze Bayley
- zpěv
Steve Wray
- kytara
John Slater
- kytara
Rob Naylor
- basa
Jeff Singer
- bicí
1. Speed of Light
2. When Two Worlds Collide
3. Steel
4. Kill & Destroy
5. End Dream
6. Stare at the Sun
7. Land of the Blind
8. Silicon Messiah
9. Dazed & Confused
10. Virus
11. The Brave
12. Stranger to the Light
13. Identity
14. Sign of the Cross
15. Futureal
16. Ghost in the Machine
17. Born as a Stranger
18. Tenth Dimension
Alive In Poland (DVD) (2007)
Blood & Belief (2004)
As Live As It Gets (2003)
Tenth Dimension (2002)
Silicon Messiah (2000)
Další z dílů oblíbeného seriálu „Blazeovaná satisfakce“. Kapela mistra Bayleyho vytrvale prokazuje, že v heavy metalovém ranku patří rozhodně do kategorie A a tento živák je povedeným shrnutím všech pozitiv. Příjemně hutný zvuk, výraznější podíl basové linky, Blazeův trochu neobratný, ale přesto zvučný a silný projev, chytlavé melodično, perfektní dramaturgie (včetně ledzepáckého coveru a čtyř mejdnovek), vděčné publikum, nečekaně povedené sestříhání písní z různých záznamů… Rozhodně nesouhlasím s Loužovým hodnocením „málo živé“ a bez fines – perfektní je zejména Blazeova práce s publikem a tradiční ‚fan-choirs‘, prozpěvujícím melodické linky (srovnávání s IRON MAIDEN je neadekvátní!). Možná to není tak živé, jak to jen jde, ale rozhodně je to živé tak akorát. A stejně tak je to dobré… Jsem zvědav, kam se budou BLAZEovci ubírat dál, možnosti příznivého vývoje tahle kolekce rozhodně naznačuje…
Výborný výkon všech a masakrální nazvučení kytar:-O. Oproti až srandovně znějícím kejtrám na Alive In Poland například:o))). Setlist bych si teda dokázal představit o mnoho lepší, potěšila ale ta Zeppelinská pecka.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.