PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"Pane... ty... niesi... hoden... Domine... non es... dignus..." zaznie prerývaným a skresleným hlasom na začiatku ôsmej skladby tohoto CD. V tom čase budete mať za sebou zhruba 25 minút blackmetalového uragánu, netradične britskej produkcie. Dvojica V.I.T.R.I.O.L. a Irrumator sa do povedomia zapísala manifestom čírej mizantropie a nenávisti "The Codex Necro". Napriek (alebo práve kvôli) hrubej produkcii a na úkor všetkého ostatného valcujúcej brutalite sa z tejto dosky stal pojem na poli undergroundového blacku. Po veľmi sľubnom EP s mrazivým názvom "Keď oheň zaprší z nebies, ľudstvo zožne to, čo zasialo", ktoré nenávisť prýštiacu z jeho predchodcu ešte vybrúsilo skvelým zvukom, je tu regulárna dvojka "Domine Non Es Dignus".
ANAAL NATHRAKH je nepokryte imidžovým projektom. Dôsledné odmietanie publikovania textov, kontrast civilného výzoru a zároveň sebaštylizácie do úlohy "poslov Armageddonu" a nekompromisná surovosť sa na novinke stali zväzujúce. Na jednej strane poloartikulovaný blackový rev, zbesilé tempo automatu či industriálne sample -- teda klasické poznávacie znaky Britov -- na strane druhej výrazné spomalenie, "zmäknutie" a prekvapivo veľký podiel chytľavej melodickosti. U každej inej kapely by sa dalo vravieť o (možno dokonca potešiteľnom) vývoji, ale ANAAL NATHRAKH sú natoľko determinovaní vlastným image, že vybočenie z neho spôsobuje mierne sklamanie.
Už (po industriálnom intre nasledujúci) druhý track "The Oblivion Gene" dáva nečakaný priestor sólo gitare, trojka "Do Not Speak" zachádza ešte ďalej -- až kamsi do klávesového blacku so samplovanými sláčikmi. V závere čistý spev evokuje dokonca Simena Hestnæsa (ex-BORKNAGAR, DIMMU BORGIR) a hneď na to typický ihsahnovský jačák. "Ľudský vokál" hrá výraznú rolu v snáď najsilnejšej skladbe, predposlednej "This Cannot Be The End", kde sa ako chorál nesie nad blackovou smršťou, v závere prejdúcou do doslova "feelingovej" gitary. Už spomínané spomalenie trochu spochybňuje nutnosť používať automatického bubeníka (mimochodom mimoriadne dobre naprogramovaného), živá obsluha bicích by ANAAL NATHRAKH dodala autentickejší výraz. Nezriedka na doske začuť skôr deathmetalové postupy či jednoduchú, šľapavú, "rock-and-rollovú" štruktúru skladieb, melodický škrekot v "Revaluation Of All Values" pripomína snáď zaoceánskych thrash-blackerov ABSU. Nie je ťažké domyslieť si, že vo voľnejších pasážach prelínajúcich sa so samplovanými zvukmi prídu na myseľ nórski metalurgovia z THORNS. Práve samplované hlasy uvádzajúce väčšinu skladieb, či všadeprítomné ruchy a zvuky ozvláštňujú vír "nórsky" znejúcich, vysoko nazvučených gitár.
"Domine Non Es Dignus" tak pôsobí ako produkt prieniku úľaku z takmer dokonalého EP-čka, snahy k návratu k hrubozrnnosti "The Codex Necro" a zároveň paradoxne väčšej prepracovanosti a farebnosti. V kontexte viacmenej čisto blackovej ponuky ide o jednu z neveľa kapiel, ktoré sú ľahko identifikovateľné a svojské. Napriek tomu sa od ANAAL NATHRAKH dalo čakať (a iste čakalo) trochu viac.
"Rage, Rage Against The Dying Of The Light" po 41 minútach a 26 sekundách ráznym stíchnutím končí ďalšie vydanie soundtracku k Apokalypse -- snáď ide len o ticho pred ďalším drtivým vzopätím made by ANAAL NATHRAKH.
Prekvapivo zcivilizovaná porcia surového zčernalého nárezu priamo z Veľkej Británie. Z istého uhlu mierne sklamanie z ústupu od nekompromisnej brutality, z opačného pohľadu rešpekt z vynikajúcej aranžérskej a kompozičnej práce. Tak si vyberte.
7 / 10
Dave Hunt (V.I.T.R.I.O.L.)
- vokál
Mick Kenney (Irrumator)
- nástroje
1. I Wish I Could Vomit Blood On You... ...People
2. The Oblivion Gene
3. Do Not Speak
4. Procreation Of The Wretched
5. To Err is Human, To Dream - Futile
6. Revaluation Of All Values
7. The Final Destruction Of Dignity
8. Swallow The World
9. This Cannot Be The End
10. Rage, Rage Against The Dying Of The Light
Vanitas (2012)
Passion (2011)
In The Constellation Of The Black Widow (2009)
Hell Is Empty And All The Devils Are Here (2007)
Eschaton (2006)
Domine Non Es Dignus (2004)
When Fire Rains Down From The Sky, Mankind Will Reap As It Has Sown (EP) (2003)
Total Fucking Necro (2 dem + bonus na CD) (2002)
The Codex Necro (2001)
Total Fucking Necro (demo) (1999)
Annal Nathrakh (demo) (1999)
Nasycen přívaly brutality z "Codex Necro" se po téhle sice vzhledné, avšak malé štamprli mizantropie nemohu cítit spokojený. ANAAL NATRAKH nahráli velice kvalitní blackovou desku, která má ale blíže "intelektuální" větvi BM než k neopakovatelné smršti čiré bestility desek předchozích. Rozumějte, není to chyba, jen prostě Análové přicházejí o punc originality a jedinečnosti... Jsou to náhle hodnější a uhlazenější hoši s nesmiřitelným názorem na lidstvo. Ale artikulace neředěného hněvu a brutality jim prostě šlapala lépe než tohle úhledně formulované poselství.
ANAAL NATHRAKH, pre mňa veľká neznáma... Keď sa však vynorila v celej svojej mizantropickej kráse plnej hudobnej beštiality až šialenstva, bolo to pre mňa zdrvujúcim prekvapením. Vybrúsená agresivita definovaná štýlom MYRKSKOG na ich debute dostatočne prerazila moje sluchovody a zapôsobila svojou apokalyptickou atmosférou, aby som mohol dať adekvátnu známku. Tá síce mohla zísť o polstupeň nižšie, keby som bol počul ospevované staršie albumy, ale satan to ber...
total fucking necro mi stačí
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.