PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak sa nostalgicky vrátime do počiatku 90-tych rokov minulého tisícročia, do doby vzostupu rôznych odnoží blackmetalu, možno si niektorí spomenú na HECATE ENTHRONED. Myslím, že je tradíciou v recenziách tejto kapely spomenúť aj CRADLE OF FILTH, s ktorými boli tak často porovnávaní. Vtedy sa dali analógie nájsť hlavne vo vokálnom prejave a atmosférach v tvorbe oboch kapiel. Dnes to však už bude pekný rad rokov, odkedy sa obe zoskupenia štýlovo rozišli.
U HECATE ENTHRONED sa už pred časom vymenil spevák a kapela sa presunula od číreho atmosférického blacku skôr k nenáročnému death/blacku s klávesami. Takáto charakteristika by v skratke mohla opísať aj najnovší materiál. Poslucháča tým pádom nemá vskutku veľmi čím prekvapiť. Výrazná melodika je veľmi priehľadná a nenáročná vo všetkých skladbách. Tento fakt môže síce odradiť veľa potenciálnych záujemcov, ale...
Ale aj napriek jednoduchosti a prvoplánovitosti je album veľmi dynamický a prekvapivo nenudí. Klávesy a vôbec nástroje môžu byť veľmi naivné, ale nápady podopreté dobrou rytmikou a zvukom robia z „Redima“ viac než len podpriemerný celok. Odsýpa veľmi svižne a občas sa dokonca z hmly vynárajú nápady, ktoré sa dajú označiť za výborné, no po chvíli opäť oscilujeme blízko priemeru. Kde sa zdá, že už šliapneme inštrumentálne do poriadneho lajna, zväčša sa nájde dobrý melodický nápad, ktorý odpúta pozornosť inam a celé to zachráni. Kapela nám síce „navarila“ z vody s trochou akustického korenia, ale mne osobne chutí dobre a chvíľami až silne nostalgicky. „Redimus“ patrí skôr chvíľam keď nie je potreba sústrediť sa na myriády fajnových liniek, ale len chvíľam, kedy postačuje údernosť stmelená kúskami atmosféry, ktorými nahrávka ovplýva.
Celkovo: samozrejme, ľudia hľadajúci v hudbe inštrumentálnu hĺbku a ťažké posolstvá si tu neprídu veľmi na svoje. Skôr sa tomuto albu vyhnú, prípadne ho vysmejú. No mne príde „Redimus“ ako sympatický počin s jednoduchými a fungujúcimi nápadmi, ktorý mi svojím spôsobom prirástol k srdcu. Žiaľ hodnotiť vyššie, ako hodnotím, veľmi nemôžem.
Na tomto albume nenájdete žiadne ekvlibristické ani žiadne progresívne alebo šokujúce inštrumentálne postupy. "Redimus" predstavuje nenáročný melodický death/black s klávesami, dobrou dynamikou a typickým rukopisom kapely. Nič viac, nič menej.
6 / 10
1. Intro
2. Soil Of Sin
3. Headhunter
4. No One Hears
5. The Face Of Betrayal
6. As Fire
7. The Shining Delight
8. An Eternal Belief (I Am Born Part III)
9. Morbeea
10. Redimus
11. Choose Misanthropy
12. Overriding Imagination
Redimus (2004)
Miasma (EP) (2001)
Kings Of Chaos (1999)
Dark Requiems (1998)
The Slaughter Of Innocence (1997)
Upon Promeathean Shores (1995)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Candlelight Records
Stopáž: 45:50
toto ani nepotrebuje komentar..
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.