PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Není to tak dávno, co na našich stránkách DEMIURG sklidili nepříliš lichotivý posudek na své první demo. Mladíci z Karviné však evidentně nezahořkli a v rekordně krátkém čase se jali atakovat naší redakci druhým, tentokráte již regulérním dlouhometrážním záznamem „Attack From The Other Side“. Nezbývá než přijmout jejich pozvání a na vlastní uši se dojít přesvědčit, zda jejich tvorba zůstává i nadále přinejmenším rozpačitá, nebo zda již doznala nějakých pozitivních změn.
Za změnu spadající do kategorie těch plusových můžeme dozajista považovat pohlídaný zvuk (aby také ne, když se nahrávalo poctivé tři týdny, což je na kapelku okresního formátu vskutku nevídaný luxus). V případech, kdy se ze změti vcelku triviálních riffů vynoří nějaká složitější pasáž si tolerantní přikývnutí hlavou vyslouží kytary, bez výraznějších připomínek se dá vnímat i rytmika, která sice sází na jistotu, avšak působí konzistentním dojmem. Co však nemůžeme s povděkem kvitovat ani tou největší náhodu je vokál. Skutečně nechápu proč DEMIURG vydržují v sestavě zpěváka, kterého by soudná kapela nepustila ani na první zkoušku, natožpak za bány studia přímo do procesu nahrávání něčeho tak důležitého, jako je debutové album. Oproti zmiňované demo nahrávce nevidím ve vokalistově projevu nejmenší náznak zlepšení, stále ze všeho nejvíce připomíná vzteklé sípění Kaie Hansena v časech, kdy se před dvaceti lety poprvé postavil za mikrofon. Na druhou stranu všichni dobře víme, že Kaiovo krákání na „Walls Of Jericho“ (1986) se stalo záležitostí se vším všudy kultovní (leč mám obavy, že na „Attack From The Other Side“ se s podobnou nostalgií bude vzpomínat jen velmi, velmi těžko). Nedá se nic dělat, extrémní produkce vyžaduje zcela jiné vokální propozice, než nám aktuální DEMIURG nabízejí, bohužel.
Celkově můžeme „Attack From The Other Side“ zhodnotit následovně: DEMIURG zkonsolidovali svůj projev, jejich osmdesátkami výrazně načichlý heavy/death metal nepůsobí již tak křečovitě jako na předchozím demu, ba co víc, zejména některé šestistrunné momenty mají potenciál aspirovat na postup do vyšší hmotnostní kategorie. Ovšem aby to bylo příště ještě o poznání lepší, bude nutné zavést jedno zásadní opatření, a sice přemluvit stávajícího vokalistu k frekvenčnímu tréninku (v případě, že diagnóza jeho hlasivek nedozná příznivější tváře, bezpodmínečně vyzkoušet jinou, pokud možno schopnější náhradu). Pro ostatní členy kapely pak platí ono okřídlené doporučení, tedy cvičit, cvičit a zase cvičit. Druhý kariérní krok DEMIURG nevyznívá úplně do ztracena, pakliže na sobě karvinští budou pracovat i nadále, máme reálnou šanci dočkat se od nich výraznějšího kvalitativního posunu.
Celkově můžeme „Attack From The Other Side“ zhodnotit následovně: DEMIURG zkonsolidovali svůj projev a nepůsobí již tak křečovitě jako na předchozím demu. Ovšem aby to bylo příště ještě o poznání lepší, bude nutné zavést jedno zásadní opatření, a sice přemluvit stávajícího vokalistu k frekvenčnímu tréninku (v případě, že diagnóza jeho hlasivek nedozná příznivější tváře, bezpodmínečně vyzkoušet jinou, pokud možno schopnější náhradu).
4 / 10
Lumír Krömer
- zpěv, kytara
Jiří Holásek
- kytara
Martin Vaněk
- baskytara
Dan Grzybek
- bicí
1. The Murderer
2. Death
3. Beast
4. Remorse
5. Pain
6. The Way
7. Psychological Labyrinth
8. Attck From The Other Side
Vydáno: 2005
Vydavatel: Metal Burning Music
Stopáž: 42:35
Kontakt: Lumír Krömer, Kosmonautů 487, Karviná 4, 734 01
...no neslyšel bych to ohledně zpěvu tak strašně, ikdyž svoje mouchy jistě má, ale ta jistá podobnost intonací hlasu s Chuckovým, je "vzrušující"...
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.