KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nejsem vůbec příznivec fantasy příběhů, nemám v oblibě svalnaté bojovníky, éterické lesní víly, čaroděje vládnoucí desítkami bizarních kouzel, ani řinčení mečů a halaparten uprostřed bitevní vřavy. Nejsou mi sympatičtí skřeti ani hobiti, elfové ani trpaslíci, podzemní říše ani mystické svatyně a dokonce ani králové a jejich návraty. A přeci existuje něco, co mi brání vytvořit si vůči magickému světu Mr. Tolkiena úplnou averzi. Tím důvodem je tajemná a naprosto specifická hudba Silenia a Protectora, svérázné rakouské dvojice, která už více než deset let produkuje pod jménem SUMMONING hudební doprovod ke známým příběhům bájné Středozemě.
Pán s dýmkou a jeho litanie fascinují naše duo už od samých počátků kariéry. Prvotní tvorba kapely, reprezentovaná hlavně debutem „Lugburz“, však ještě nemá co dočinění s majestátními hymnami, které začnou Rakušané rozehrávat až na opěvované dvojce „Minas Morgul“, ale spíše s konzervativním a syrově podaným black metalem. Aby také ne, vždyť Silenius v té době krákoral u spřízněných ABIGOR, snad největší ikoně černého kovu, která kdy v zemi našich jižních sousedů působila. Po vyhazovu Trifixiona (bicí) se rodí nová éra SUMMONING, živé paličky nahrazuje strojový automat, kdysi výhradně old-schoolové kytary najednou kouzlí podmanivé melodie, Sileniův jekot je naředěn mocnými chorály nebo mluveným slovem, primární nástrojový park obohacují středověké instrumenty a původní ohlodaná black metalová kostra se začíná pomalu ale jistě bortit pod sílícím nánosem epičnosti.
Od dob „Minas Morgul“ SUMMONING svůj originální projev moc nezměnili (snad jen „Stronghold“ se dá považovat za sbírku, která z diskografie alpských skřetů trochu vyčnívá), jen upozadili kytary a ještě více zapracovali na orchestrální stránce věci. Ani letošní, v pořadí již šestý, manifest „Oath Bound“ není výjimkou. Znovu se rozezní patetické trubky, zatrylkují rozverné píšťaly a za pochodového rytmu automatických bicích se začnou rozvíjet nové, mnohdy více než desetiminutové ukolébavky plné mýtů a legend fantastického Tolkienova světa. Ukázkovým příkladem alchymie současných SUMMONING je čarokrásná skladba „Land Of The Dead“, poslední položka na „Oath Bound“ (přitom stačí tak málo - čtyři základní riffy, tklivá klávesová melodie a když se přidá majestátní chorál je najednou i dvanáct minut neúměrně krátká doba). Zajímavým experimentem je naopak obskurní kompozice „Mirdautas Vras“, která je údajně celá nazpívána v tzv. „černém jazyce Mordoru“. Hypnotické kreace dvou výstředních pánů však není dobré klasifikovat skladbu po skladbě, daleko důležitější je celkový dojem, který je v případě „Oath Bound“ více než přesvědčivý.
Nevšední hudební koktejl v podání SUMMONING sklízí zasloužený úspěch i tentokrát. Silenius a Protector obrátili svůj přízračný koráb proti proudu času a namířili si to zpět k siluetám rozeklaných skal, kde před lety společně sepsali čarovný příběh jménem „Minas Morgul“. Podmanivá kráska „Oath Bound“ tu však není pro každého a už vůbec se neodhaluje na počkání, její ladné křivky plně docení pouze úzce vyprofilovaná skupina nadšenců a to ještě jen v určitém náladovém rozpoložení.
“One ring to rule them all,
One ring to find them,
One ring to bring them all,
And in the darkness bind them"
Nevšední hudební koktejl v podání SUMMONING sklízí zasloužený úspěch i tentokrát. Silenius a Protector obrátili svůj přízračný koráb proti proudu času a namířili si to zpět k siluetám rozeklaných skal, kde před lety společně sepsali čarovný příběh jménem „Minas Morgul“. Podmanivá kráska „Oath Bound“ tu však není pro každého a už vůbec se neodhaluje na počkání, její ladné křivky plně docení pouze úzce vyprofilovaná skupina nadšenců a to ještě jen v určitém náladovém rozpoložení.
7,5 / 10
1. Bauglir
2. Across The Streaming Tide
3. Mirdautas Vras
4. Might And Glory
5. Beleriand
6. Northward
7. Menegroth
8. Land Of The Dead
Oath Bound (2006)
Lost Tales (MCD) (2003)
Let Mortal Heroes Sing Your Fame (2001)
Stronghold (1999)
Nightshade Forests (MCD) (1997)
Dol Guldur (1996)
Minas Morgul (1995)
Lugburz (1993)
Anno Mortiri Domini 1959 (demo) (1993)
Upon The Viking’s Stallion (demo) (1993)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Napalm Records
Stopáž: 60:10
Produkce: SUMMONING
Studio: Nachtschatten Studio
Dobrý kousek po trochu slabším Where mortal heroes ..., zase trochu závan kultovního Dol guldur, dobrá atmosféra, jen tak dále (či aspoň podobně :-))
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.