Na seriálový hit MIAMI VICE z 80-tých let si u nás dnes vzpomenou snad už jen ti šťastlivci, kteří měli možnost v době tuhé normalizace sledovat televizní stanice vysílající na západ od železné opony. Kriminální série, která ve své době překvapila svým svižným pojetím a nebývalou dávkou násilí, dnes už vzbudí možná jen úsměv na tváři a její místo je leda tak v odpoledním vysílání komerčních televizí, přesto jí však nelze upřít alespoň fakt, že pomohla nastartovat kariéru několika hvězdných režisérů. Jedním z nich je i Michael Mann, který se po letech vrací „na místo činu“, ale místo dua Don Johnson a Philip Michael Thomas tady máme mladší „černobílou“ dvojici, kterou presentují současné hvězdy Colin Farell a Jamie Foxx. Druhý jmenovaný se stal i Mannovým oblíbencem, protože jak známo zahrál si i v jeho předchozím a skvělém snímku „Collateral“.

Hned zkraje musím říct, že MIAMI VICE je filmem rozporuplným. Již před několika měsíci traliery běžící v kinech avizovaly spíše explosivní akční podívanou přesně v intencích žánrových standardů z posledních let. Nic takového však Mann ve svém filmu nenabízí. Ne tedy, že by se jeho nový kousek vydal opačným směrem proti současnému proudu, ale MIAMI VICE v tomto ohledu zůstal někde v půli cesty. Otázkou, na kterou nehodlám hledat odpověď, pak zůstává, zda-li je to dobře, či naopak špatně. Já osobně se přikláním k názoru, že očekávání dalších „Mizerů“ (tedy hlavně jejich pokračování) nebyla na místě a je jen dobře, že Mann se i nadále drží svého rukopisu. Tím je stejně tak, jako v případě „Collateral“ přítomnost digitální kamery dodávající snímku patřičnou autenticitu. Trailerovou atmosféru navodí snad pouze úvodní sekvence, kdy za tónů skladby od LINKIN PARK pozorujeme sledovací akci na luxusní diskotéce mající za cíl odhalit překupníky s bílým masem. Zde je jasně patrný odkaz na podobnou scénu z „Collateralu“. Pátraní po pasácích však nakonec není hlavním tématem. Ústřední dvojice je totiž krátce nato nucena upustit od svých původních záměrů a místo toho ji čeká práce v přestrojení za ilegální dopravce zboží, protože proti nim stane protivník mnohem nebezpečnější, než jsou miamští kuplíři.

Ona rozporuplnost snímku spočívá hlavně v jeho žánrové nezařaditelnosti a velmi těžké identifikaci. Ač už zmiňovaná diskotéková pasáž anebo jedna z dalších úvodních scén - odhalení policistů pracujících v přestrojení a hlavně jejich následné, velice naturalisticky pojatá likvidace (v tomto ohledu je Mann skutečně až úchylný perfekcionalista) - navozují atmosféru temného a drsného současného thrilleru, další okamžiky už tolik vzrušivé dynamiky nenabízí. Ne, že by se na plátně nic nedělo, jen prostě v dlouhé prostřední části nastává podřazení o minimálně dva rychlostní stupně a film se tak dostává do fáze konverzační podívané plné efektních záběrů. Je velice chvályhodné, že se režisér rozhodl zachovat klipovou atmosféru původního seriálu a přenést ji do doby současných technologických možností. Přestože nás neohromuje náročnými trikovými sekvencemi, záběry na rychlý motorový člun pádící floridským průlivem směrem na Kubu, či modré plameny šlehající z akcelerujícího Ferrari anebo časté střídání lokací (Kuba, Brazílie, Haiti...) jsou příjemnou podívanou, dávající tak alespoň částečně zapomenout na jinak poměrně plochou zápletku, jakou se dnes hemží už i nejeden béčkový thriller. Očekávanému a předvídatelnému rozuzlení (ano, přeci jen se nakonec bude i hodně střílet a jak jinak, než ve famózním vizuálním balení) jde scénář naproti milostnou zápletkou jednoho z ústřední dvojice – Sonnyho v podání Collina Farella, který se zaplete s milenkou brazilského překupnického bosse. Atmosféru očekávání finálního souboje pak bičuje neustálé hřmnění hromů nad Miami, ale déšť stále ne a ne přijít. Je to určitě velice zajímavý vizuální prvek, stimulující jinak nepříliš přitomné napětí. K samotným hereckým výkonům nelze tentokráte dodávat nic, než obligátní standard. Ono toho ani moc ke hraní není. Farell i Foxx předvádějí typický výrazový rejstřík na pomezí drsných poldů a ještě drsnějších pašeráků.

Nemyslím si však, že MIAMI VICE by byl filmem dělaným pouze na efekt. Spíše jej vnímám jako svébytnou poctu původní televizní sérii a žánru kriminálního seriálu jako takovému. Michael Mann nehodlal tímto snímkem ohromovat vizuálně vyšperkovanou akcí protkanou kvantem cool hlášek, ani nehodlal nutit diváka přemýšlet nad fungováním současného organizovaného zločinu, či nad prací policistů, kteří neváhají překračovat zákon, aby jej právě mohli chránit. Z tohoto pohledu bude zřejmě silná část diváků filmem zklamána a popravdě řečeno i zcela oprávněně. Já však, i přes počáteční mírné rozpaky, nakonec shledávám MIAMI VICE špektáklem velice zajímavým, lehce provokativním a neklidným. Michael Mann určitě nenatočil svůj nejsilnější film, ale ostudu si v žádném případě neudělal.