PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak odoberieme od slova „Immortal“ sedem písmen, vznikne nám I - a to už nie je náhoda. Po (dnes už vieme, že dočasnom) rozpade IMMORTAL si tak Abbath vytvoril projekt, kde by mohol realizovať svoje skryté hudobné vízie a snáď aj naskočiť na v súčasnosti populárnu vlnu black’n’rollu. Možno sa tu nájdu aj nejaké tie vyššie ambície, ale v prípade „Between Two Worlds“ skutočne nevidím a hlavne nepočujem nič, čo by potvrdzovalo zámer I zájsť niekam ďalej alebo úplne inam.
Ako tak pozerám, hneď v úvode som stihol vyriecť pomerne ostrý ortieľ a ďalej by nemalo zmysel plytvať časom, no minimálne za minulosť si to Abbath, jeho tvorba a reklamne zvučné mená v zostave (GORGOROTH, ENSLAVED) zaslúžia. V konečnom dôsledku to nevypálilo až tak zle. Napriek tomu, že Abbathovi spoluhráči nie sú totožní s minulosťou, bude po prvých taktoch „The Storm I Ride“ každému, kto čo i len trochu zakopol o tvorbu IMMORTAL, že sa jedná o istý druh derivátu. Určite budete počuť tradičné riffy nesúce sa celou ich kariérou, až sa divíte, prečo tento album nemohol vyjsť pod pôvodnou značkou. Nuž, nemohol, lebo by ho pravoverní blackeri asi zavrhli a spolu s ním aj vtipnú pandiu družinu. Dôležitejší ako popis spoločných čŕt je však v tomto prípade popis odlišností. V prvom rade je to asi celkové vyznenie albumu, ktoré je výrazne posunuté do rockovejšej a ľahšej polohy. Aj keď je základ riffov položený v temnej minulosti, tak jemnejší zvuk im dáva pomerne melodickú tvár, na ktorú je v konečnom dôsledku kladený dôraz. Podobné konštatovanie je možné v prípade Abbathovho vokálu, ktorý nie je tak drsný a snaží sa aj melodicky spievať alebo aspoň ten svoj charakteristický hlas trocha melodizovať. Taktiež nejakých klepavých eskapád sa nedočkáme a vychutnáme si skôr dynamickú strednetempú melodiku. Celý metalovo rockový základ je prekladaný klenutými hymnickými sólami a občasnými basovými výpadmi. Ako sme u IMMORTAL zvyknutí, množstvo skladieb má tradičný epický nádych, ako napríklad „Mountains“, „Far Beyond The Quiet“, „Between Two Worlds a tak ďalej, v kontraste s hitovkami ako „Days Of North Winds“ alebo „Cursed We Are“. Názvy týchto skladieb nepíšem samoúčelne, malo by z nich byť zrejmé, že opäť sa tématicky budeme točiť okolo snehových búrok, večne zasnežených hôr, severských bojovníkov, severskému tichu a podobne (radšej nepokračujem).
Aby som to nejako výstižne zosumarizoval: kto má chuť na IMMORTAL v ľahšom rockovejšom balení, nech sa páči. Tak, to bolo asi až príliš výstižné... nuž, čo... ešte trocha vtipného textu si dáme, aby bolo každému jasné, že sme ďaleko od minulosti neutiekli:
"Mountains of ice, come in my sight ... platforms made by wind...
Mountains of ice, come in my sight ... platforms made for kings..."
Kto má chuť na rockovejší IMMORTAL a chce si vyplniť čakanie na ich novinku, tomu "Between Two Worlds" poslúži.
6,5 / 10
1. The Storm I Ride
2. Warriors
3. Between Two Worlds
4. Battalions
5. Mountains
6. Days of North Winds
7. Far Beyond the Quiet
8. Cursed We Are
Between Two Worlds (2006)
Pohoda
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.