KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Monumentálne. HEAVEN SHALL BURN sa svojím aktuálnym počinom defitívne zaraďujú na absolútnu špičku (nielen) európskej metalovej scény. Je priam symptomatické, že práve nemecká kapela dokázala takýmto fantastickým spôsobom zosumarizovať do drážok jedného jediného strieborného disku všetky poznávacie znamenia, všetky krásne nuansy a čarovné zákutia jedného zo žánrov moderného metalu z obdobia posledných pár rokov, pridať k nim šokujúco ťaživú apokalyptickú atmosféru a spôsobiť tak absolútne hypnotizované počúvanie celého diela striedané s nesmiernou chuťou k nadmernej fyzickej aktivite. Minimálne k skákaniu po izbe a simulovaniu besného mošpitu.
Kým predchádzajúci vynikajúci zásek "Deaf To Our Prayers" bol riadne rýchly, tvrdý, brutálny a rozsekal všetko, čo mu stálo v ceste, novinka "Iconoclast" je oveľa členitejšia, ide viac do hĺbky poslucháčových emócií, je výrazne melodickejšia a v konečnom dôsledku zaujímavejšia. Dokonalosť v hudobnom výraze HEAVEN SHALL BURN jednoducho prišla až v roku 2008 spolu s Iconoclasts, bojovníkmi, ktorí idú pomstiť vraždu Boha. Nosná náboženská téma zmiešaná v jednotlivých skladbách so sondami do problémov všedných dní sa odráža aj vo výbere hudobných výrazových prostiedkov. Intro "Awoken" ako dokonalé ticho pred búrkou (letná noc, bzukot cvrčkov, romantické sláčiky) nasledované najlepšou metalovou skladbou, akú som v roku 2008 zatiaľ počul - "Endzeit" s hlavným sloganom "We Are The Final Ones. We Are The Final Resistance.", famózne revaným skvelým Marcusom Bischoffom, je hymnou, aká sa rodí raz za niekoľko rokov - už za úvodné minúty svojej novinky si HEAVEN SHALL BURN zaslúžia mohutné ovácie. A fantastické metalové momenty sa nekončia. Zaujmú tanečné bicie citlivo zakomponované v úvode "Murderers Of All Murderers", ktoré iba zvýrazňujú jej dravosť a našliapanosť. Pomalšie tempo celého albumu dáva vyniknúť záľube HEAVEN SHALL BURN v mohutných riffoch slovutných deathmetalových žoldnierov BOLT THROWER. Úchvatné kúsky "Forlorn Skies" a "Quest For Resistance" nech sú najjagavejším dôkazovým materiálom.
HEAVEN SHALL BURN dávajú na svojom novom albume ušľachtilý význam slovu metalcore. Hrajú ho v jeho najčistejšej, najdokonalejšej podobe. HC vplyvy, ktoré na koncertoch bez problémov roznesú na kopytách každého fanúšika HATEBREED, melodika gitár ako vystrihnutá zo severskej školy, najviac evokujúca IN FLAMES - s čerešničkou na torte v podobe úžasného coveru "Black Tears" od EDGE OF SANITY, deathmetalová nekompromisnosť a brutalita... nech to celé preberám z hociktorej strany, album "Iconoclast" nemohol byť nahratý dokonalejšie. O mixáži a masteringu v podaní Tue Madsena, Dána na roztrhanie, ani nehovorím. Zostávajú už iba rôzne variácie na "keby". Keby celý album nenavrieskal božský Marcus Bischoff, ktorému na päty šliape snáď len Randy Blythe z LAMB OF GOD... lenže, na žiadne keby sa nehrá, takže...
... takže ma dostali. Moja prvá tohtoročná desiatka letí do nemeckého Saalfeldu. Klaniam sa v hlbokej úcte, páni.
Monumentálne.
10 / 10
Marcus Bischoff
- spev
Maik Weichert
- gitara
Alexander Dietz
- gitara
Eric Bischoff
- basgitara
Matthias Voigt
- bicie
1. Awoken (Intro)
2. Endzeit
3. Like A Thousand Suns
4. Murderers Of All Murderers
5. Forlorn Skies
6. A Dying Ember
7. Joel
8. Quest For Resistance
9. Black Tears
10. The Bombs Of My Saviours
11. Against All Lies
12. The Disease
13. Equinox (Outro)
14. Atonement
Veto (2013)
Invictus (2010)
Bildersturm – Iconoclast II (The Visual Resistance) (DVD) (2009)
Bildersturm – Iconoclast II (The Visual Resistance) (live) (2009)
Iconoclast (2008)
Deaf To Our Prayers (2006)
Caliban vs. Heaven Shall Burn, The Split Program II (2005)
Antigone (2004)
In Battle... (reedice) (2002)
Whatever It May Take (2002)
Caliban vs. Heaven Shall Burn, The Split Program (2000)
Asunder (2000)
split LP s FALL OF SERENITY (1999)
In Battle There Is No Law (MCD) (1998)
Datum vydání: Pondělí, 28. ledna 2008
Vydavatel: Century Media Records
Stopáž: 58:17
Produkce: Maik Weichert & Alexander Dietz
Studio: Rape Of Harmonies Studios
O.K. no mne sa ich predchadzajuci pocin pacil predsa len viac.
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.