Je 1.6.2002 19:20, posilněn lahodným mokem opatrně přelamuji lístek v místě kontrolního útržku aby mi ho ti zuřivci u vchodu neroztrhli celý a vstupuji do Novesty nejzadnějším vchodem. Fronta není bohužel jenom u vchodu, ale táhne se celým ochozem a hledištěm až na plac, který se mi zdá neskutečně plný. Hned je mi jasné, že jdu pozdě, i když můj pozdní příchod byl záměrný. Nechtěl jsem plýtvat silami dolních končetin dlouho před nástupem králů. Můj plán byl jednoduchý: dostat se za kotel těsně před koncem vystoupení předkapely, využít pauzy a vecpat se co nejvíce k pódiu. Hlavně se držet uprostřed. Minule mě to vytlačilo na pravou stranu a byl jsem totálně ohluchlý.

Situace na place není až tak vážná. Poměrně velké rozestupy dovolují zaujmout výborné místo pro poslech. Rozhlédnu se a vidím, že spousta lidí dala přednost pohodlíčku a raději usedají do hlediště. Návštěvu odhaduji tak na 4 000 kousků. Jenom vůbec nechápu, jak tu může někdo stát v riflích a džísce.

Ale zpět ke koncertu. Ten pro mě začíná poslední peckou Dogy „Už nejsi nevinná“ se závěrečným ohňostrojem. Je 19:50 a začíná mě mrzet, že jsem tu nebyl dříve. Nu což, přestávku odhadují na 30-45 min. a nemýlím se. Ve 20:30 TO začíná. A jak jinak než orchestrálním úvodem gradujícím v první, podle mě nepříliš zdařilou píseň Manowar. Za zmínku jistě stojí třetí v pořadí „The Warriors Ot The World United“ . Ač je hráčsky jednoduchá, má v živém podání obrovskou sílu - nejlepší z celého koncertu. Už první údery působí na diváky jako jiskra. Následují další, již klasické písně, ve kterých jsem oproti minulým koncertům neshledal žádné změny. Cítím z nich určitou sterilitu, jakoby je chtěli jenom odehrát, podotýkám bravurně, a rychle pryč. A jedeme dál, poslouchám a ani se nesnažím moc hledět na pódium. Sem tam sprška vody, sprška piva nebo nějaký kelímek. A neuvěřitelné horko a vlhko. Mám už jenom kraťasy a tričko za opaskem.Skákat se v sandálech moc nedá , bolí mě ruce a tak třepu alespoň šiškou.

A je to tu ! Další věc z nového alba „House Of The Death“. Nové album se opravdu vyvedlo, nechápu proč z něj nezahráli trochu více. Staré kusy jsou dobré, ale já tu jsem kvůli novým! V 9:30 slyším z Ericových úst neuvěřitelné „… and good night“. No to snad ne? Ještě pořádně nezačali a že už by byl konec? Navzájem se přesvědčujeme že to není pravda, že jsme se přeslechli. Nepřeslechli. V 9:40 odehrávají poslední kousek „Black Wind, Fire and Steel“ a jsou pryč. Takže se opakuje Ostrava 2000. Kde jsou ty 2,5 hodinové koncerty bez předkapely. Kde je ta show se sháněním prsatých dívčin a kytaristů z publika ? O to zvláštněji působí novinka na homepage Manowar:

„The band just performed two sold-out shows in the Czech Republic with 3500 and 4500 people. The single is #1 for the 6th week now at the biggest rock radio in the Czech Republic (Radio AZ Zlin) and has been added to the Antenne Bayern Rockantenne Play list “.

Bylo to dobré, ale mohlo to být lepší !