Na zběžný poslech triviální, dusavé, pochodově kolovrátkovité a až podezřele chytlavé. Na poslech podrobnější spousta nezřetelných technických fines, silné skladby, které vydrží více než třicet poslechnutí bez zívání, a které si zamilujete už napoprvé. To je GOJIRA, metalový úkaz se zřetelným rukopisem, nezaměnitelným groovem a zvukem. Jejich v pořadí již čtvrtá studiovka je logickým následovníkem minulé „From Mars To Sirius“, na němž není důvod nějak překotně obracet stylové směřování. Proč by také kapela měnila své osvědčené postupy, do značné míry jí jednoznačně vymezující vůči ostatnímu metalovému světu? Typické a neuvěřitelně efektivní spojení kytar a bicích, z nichž dýchá pro Francouze nezvykle chladný vojenský marš, chirurgická přesnost a současně značně hitový potenciál i atmosféra, jsou největší devizou bayonneského kvarteta.
Oproti minulosti má „The Way Of All Flash“ mnohem více pomalejších, atmosféričtějších momentů, které stopáž alba napínají na úctyhodných pětasedmdesát minut. Méně sekaček a více rozvláčností. Vedlejší efekt je jednoduše předvídatelný - album se vám bude zřejmě zdát dlouhé. A víte čím to je? Ono opravdu dlouhé je. A i kdyby bylo o čtvrt hodiny kratší (třeba by vymizel poslední, více jak čtvrthodinový song), stále bude příliš dlouhé. Na druhou stranu se v porovnání s dřívějškem povážlivě zvedá emotivní hladina v tvorbě obsažená. Album se jakoby zasněně dívá do dálky, do neprozkoumaných záhybů nekonečného vesmíru, až přímo cítíte kosmický chlad, čarokrásnou nespoutanost dalekých supernov a pestrost mlhovin, do kterých vplouvá obrovský koráb hvězdné pěchoty.
Bez zajímavosti není ani to, že Joe Duplantier byl v hledáčku dalekohledu bratrů Cavalerů pro projekt CAVALERA CONSPIRACY, kde působí na pozici baskytaristy. A není se čemu divit. Jeho aranžérská zdatnost již dávno přerostla hranice Francie. Jeho tajnou zbraní je však vokál, ve kterém dokáže velmi plynule přecházet od téměř čistých poloh přes melodický chraplák až po extrémní řvaní. To s jeho barvou hlasu, důvěryhodností a emotivností projevu dokáže opravdu málokdo a ač se zdá, že nejtypičtějším znakem GOJIRY je osobitá souhra kytar a bicí soupravy, tak na stejnou úroveň bych vyzvedl i vokál, který nelze přejít jako samozřejmost.
„The Way Of All Flash“ je sice trošku přetažené a rozmělněné, ale i tak výtečné posunutí v započatém směru.